Archiv
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Jak ztratit tři body za tři minuty
Je to špatné! Písečtí dokáží padesát minut držet krok s týmem ze špičky tabulky, vedou, potom ale nepochopitelně selžou v samém závěru. Kolikrát už jsme něco podobného letos viděli?! A stále není patrné jakékoliv zlepšení. Přitom proti Benátkám se zápas vyvíjel opravdu nadějně. Po čtyřiceti minutách vedli domácí 1:0 díky výstavní trefě Davida Míky, jednoho z nejsvětlejších článků sestavy. Navíc skvěle chytal Kubiš, který zastavil i trestné střílení, hosté byli nervózní z častého vylučování a celkově nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo semlít něco takového, jako dva inkasované góly při vlastní přesilovce a naprostá beznaděj cokoliv s tím ještě udělat. V dresu hostí otočil vývoj kapitán Jakeš, ránu z milosti pak Písku zasadil Kocman.
Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Stále ještě by mohl hrát hokej. Kdoví, jak by točil hlavy soupeřům dnes, když i v mládí projevoval výjimečný technický cit a vyzrálost. Pavel Hejl však dnes již hokej nehraje, nicméně brusle stále obouvá den co den. Nedávno se stal asistentem Stanislava Kašpara, trenéra Strakonic a se svým novým klubem přijel do Písku. A po zápase se netvářil nijak šťastně, vysoká výhra domácích mu radost neudělala. Jeho Strakonice nestačily. „Písek má zkrátka mnohem víc natrénováno,“ hledal důvody prohry 8:4 začínající trenér Pavel Hejl.
Josef Slavík: Trenéři mě ve středu hlavně chtěli vidět hrát
Po pěti letech zase nastoupil za tým z města, kde se narodil. Písečák Josef Slavík se v dresu IHC ukázal naposledy coby dorostenec, pak si sbalil brusle a natrvalo se přesunul do Českých Budějovic. Mezi tamními mládežníky si vybudoval stabilní pozici a před letošní sezónou už odehrál i několik střídání za tamní áčko. Teď byl v rámci proklamované spolupráce obou jihočeských klubů poslán na výpomoc domů. A ač stíhán lehčí virózou, hned nastoupil proti Strakonicím. „Je to pro mě určitě přínos, něco nového,“ chválí si druholigovou zkušenost. Do utkání nastoupil ve čtvrté formaci s Růžičkou, při desetiminutovém vyloučení Kořánka se pak přesunul na křídlo k Mikeskovi a Květoňovi, kde už vydržel až do konce. Zaujal svou nebojácností, zaznamenal asistenci a hlavně se seznámil s novými spoluhráči, takže příště, až dostane více prostoru, určitě ukáže, že se jedná o platnou posilu.
Říkám to pořád: Pozor na fauly!!!
Trenér Karel Slabý zažíval nelehké období. Písek nebyl na příčkách, na kterých by býti chtěl, dokonce i na play-off jeden čas chybělo pár bodů. Výhra nad Strakonicemi však Jihočechy posunula na sedmé místo a pouhé dva body chybí na místo čtvrté. Druhé domácí vítězství za sebou se však nerodilo lehce, miska vah se chvíli nakláněla na obě strany, než Písek s definitivní jistotou převážil. Jak viděl souboj týmů od Otavy trenér vítězů?
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Písek nakonec Strakonice přestřílel
Pětadvacátá minuta, stav 3:0, domácí viditelně lepší a zdá se, že snad konečně už i v herní pohodě... Omyl! Písečtí borci se náhle začali nechávat zbytečně vylučovat a Strakoničtí se jim rázem jali osvětlovat umění využívání přesilovek. První gól? No dobře, stane se. Druhý gól? Co se to děje! Třetí gól? A sakra! Hosté během dvou minut a nějaké té vteřiny dokázali vyrovnat a zápas najednou dostal úplně jiné rozměry. Naštěstí brzy předvedl povedenou individuální akci mladík Holec, z jehož práce těžil střílející Kašpar. Podruhé se pak trefil Pošmourný a skóre opět začalo pomaličku narůstat do - pro Písecké - klidnějších cifer. Snížení Kadlece tak už bylo jen neškodnou vzpourou dotahujících Strakonic. Předvedený výkon určitě optimální nebyl, IHC alespoň zažil večer tří poprvé - poprvé v sezóně dvě domácí výhry v řadě, poprvé nastoupil českobudějovický junior Josef Slavík (připsal si asistenci) a Jiří Svoboda letos poprvé v sezoně zamířil přesně mezi tyče.
David Míka chválí odhodlání týmu a v kabině už se nezdráhá vzít si slovo
Loni platil hlavně za defenzivního dříče a zdálo se, že natrvalo změnil svůj herní styl. V právě probíhajícím ročníku už to ale Davidu Míkovi zase “lepí“, což dokázal i v sobotu skvěle trefeným zásahem proti Nymburku. Písek se brzy ujal vedení a byl jasně lepší. „Začali jsme dobře, vedli jsme dva nula, jenže jsme pak nedali dvě tři šance, abychom to uklidnili. Mohlo být po zápase. Pak jsme si to navíc sami zkomplikovali,“ ví hráč, který na dresu nosí A pro zástupce kapitána. Aby také ne, ve svém rodném městě už kroutí dvanáctou sezónu.
Písek utekl Milevsku z lopaty
Milevsko dokázalo Písku vzít body. Stalo se tak vůbec poprvé, poté co Písek sestoupil z první ligy. A to přitom domácí vzduchotechnici dlouho sahali po bodech všech, vždyť v polovině utkání vedli o dvě branky. Písek ale v derby vždy zabojoval a domácí pokaždé dohonil, jen rozhodující vítězný gól, přes několik slibných šancí, nepřišel. Do střelecké listiny se zapsali Burkoň, Mikeska, Míka a Řehoř. I bod Písku stačí k tomu, aby se dostal na osmé místo zaručující play-off, nicméně devátý Kolín má zápas k dobru. Černou kaňkou je ubohé chování některých píseckých diváků, kteří na zápas přijeli.
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
Na góly matadorů Písek nestačil
Po nadějně vyhlížející výhře na ledě Kolína vstupovali do zápasu proti Chrudimi Písečtí borci s očekáváním v zádech. Ovšem na druhou ligu hvězdný tým je okamžitě zatlačil do obranného pásma, což korunoval v čase 1:46 vedoucí trefou kapitán hostí David Pospíšil. Pak ale vítr před Kubišem ustal a v polovině hrací doby vyrovnal svou čtrnáctou brankou Řehoř. Jenže Chrudim vrátily do sedla dvě akce velezkušeného Marka Zadiny, který nejprve poslal puk mezi betony domácího gólmana a následně proměnil trestné střílení, nařízené za zákrok na něho, když unikal v oslabení. Korekce z hole Pošmourného přišla devět vteřin před koncem už příliš pozdě.
Písecké ztráta mrzí, Řehoř své góly nepočítá a hosté chtěli vyhrát
Ve středu byl v Písku k vidění zajímavý zápas, s tím netřeba nesouhlasit. Domácí hráči, kteří po několika mizerných představeních opět předvedli, jak se bojuje o výsledek, si za svůj výkon možná nezasloužili přijít o tři body v závěru utkání. „Mrzí to. Něco podobného se nám stalo už v Benátkách, kde jsme také neustále vedli a nakonec jsme prohráli,“ říká sklesle autor dvou branek Jan Řehoř, nejlepší střelec i nejproduktivnější hráč mužstva. „Problém je v tom, že neodskočíme o dva góly. Měli jsme k tomu dnes velkou příležitost díky přesilovce pět na tři, ale nevyužili jsme ji. Mohlo být jasno,“ hledá příčiny remízy, která se bere jako neúspěch.
Jednání s HC MOUNTFIELD na dobré cestě!
Vážení příznivci. Současný stav a úroveň předváděné hry píseckého A týmu nás nenechávají klidnými. I proto jsme v rámci plnění cílů, které jsme si vytyčili, v minulých týdnech započali jednání s HC MOUNTFIELD.
Tomáš Burkoň: Jsme dole!
Za poslední tři zápasy si na své konto připsal čtyři kanadské body za dvě přesné trefy a stejný počet asistencí, navíc si na ledě viditelně více věří. To znamená, že Tomáš Burkoň začíná alespoň v tomto ohledu pomalu naplňovat předsezónní očekávání na něho kladená po návratu z brněnské Komety. Jenže k čemu mu jsou góly a nahrávky, když se týmu nedaří. Další trápení si Písečtí prožili proti Žďáru, a i když dvaadvacetiletý obránce jednu branku v samém závěru dal a na další se podílel, není mu do smíchu. „Jsme dole,“ musí konstatovat trpkou skutečnost.
