Archiv
Pro nás to byla úspěšná sezóna
Po hubenějších letech završených okresní tragédií v podobě loňského sestupu do zrádných vod druhé ligy, přišlo přece jen mírné zlepšení situace hokeje v Písku. Samozřejmě – letos se nepodařilo vybojovat zpět druhou nejvyšší soutěž, avšak atmosféra kolem ledové hry se u Otavy přece jen mírně pročistila. A to hlavně díky výkonům borců na ledě, kteří ač proti soupeřům méně zvučných jmen, přesto prokázali chuť bít se za žlutomodré barvy královského města, a dokázali tak vlít na tribuny rozhodně větší vlnu optimismu, než tomu bývalo v nedávné minulosti. Tým uhrál solidní výsledky v základní části, prošel téměř s čistým štítem napříč play-off, ale v baráži, i když nezklamal, nedokázal udělat poslední krok. Přesto trenér Miroslav Šperl říká: „Pro nás to byla sezóna úspěšná!“. Proč? To se dozvíte na následujících řádcích.
Osamocený Veselého gól na body nestačil
Písečtí hokejisté budou muset na první body v barážové skupině ještě počkat, a to minimálně do pátku, kdy se představí na ledě Techniky Brno. Domácí utkání s mužstvem Havlíčkova Brodu totiž nezvládli a podruhé si v baráži připsali prohru, tentokrát 1:3. Marné dobývání branky hostů totiž Písečtí ukončili až v 53. minutě gólem Martina Veselého, ale to již na ukazateli skóre svítilo nepříznivých 0:3. Další branky za Nerudovými zády již zaplněné ochozy píseckého stadionu neviděly. O tři úspěchy Rebelů se postarali postupně Čermák, Žák a Havel.
Gajovský a Holec: Chyběla trocha štěstí!
Oba patří do kádru A týmu, hlavně jméno Miroslav Holec se v poslední době díky výkonům v play-off začíná vrývat do paměti píseckých fanoušků. Nikolu Gajovského zná ale také každé malé dítě na zimáku. Po úchvatném zápase s Ústím bylo těžké vybrat někoho, kdo by svým výkonem převyšoval ostatní. Proto byli o zhodnocení požádáni právě dva ofenzivní tahouni. Gajovský dal v zápase gól a spolu s Růžičkou a Maršíkem vede klubovou produktivitu vyřazovací části, Holec se zase jako jediný trefil v předchozím utkání proti Kadani a obranu ústeckých Lvů trápil z domácích řad zřejmě nejvíce.
První bitvu baráže svede Písek na břehu Vajgaru!
V pondělí 13. března přichází již tradiční vrchol sezony pro pět hokejových mužstev ocitajících se na pomezí první a druhé ligy. Pro čtyři z těchto pěti týmů ponese závěrečný vrchol sezony stejný název baráž přesně jako loni, jediným nováčkem v nemilosrdných barážových bojích je trochu neznámá Technika Brno. Po tentokrát vydařeném roce se mezi ně znovu zařadil i IHC Písek, spolu s Havlíčkovým Brodem a právě Technikou Brno vítěz letošního ročníku druhé ligy. Prvními známými účastníky letošní baráže byli vítězové loňské baráže Vajgar J. Hradec a Jestřábi Prostějov, kteří však letošní první ligu nezvládli, a tak musí znovu po roce bojovat s nejlepšími mužstvy druhé ligy. V článku přinášíme představení letošních barážových soupeřů píseckého mužstva, kteří se s Pískem utkají dvoukolově každý s každým o dvě postupová místa. První utkání odehraje IHC Písek dnes na ledě Vajgaru J. Hradec, utkání začíná v 18:00.
Fanoušci byli naprosto perfektní!
Osmadvacetiletý pohodář, který hned po svém parťákovi Tomáši Květoňovi vévodí letošní produktivitě píseckého mužstva… Tak tahle slova určitě stačí každému příznivcovi píseckého hokeje, aby poznal, o koho se jedná. Vladislav Kubeš se po loňské sezóně strávené v Klatovech opět vrátil do Písku, kde již předtím působil několik let. Se svým kolegou Tomášem Květoněm má ještě jednu věc společnou, dle jeho slov i jemu záleží především na úspěchu mužstva a takoví hráči jsou pro každý mančaft potřební dvojnásob!
Píďovi koupíme všichni nějaké pití!
Dvaadvacátá minuta třetího osmifinále mezi Pískem a Mostem. Michal Pinkas inkasuje tvrdou ránu pukem do obličejového krytu a musí na ošetření. Mezi tyče se staví Filip Kubiš - podruhé v této sezóně před domácím publikem a celkově teprve potřetí. Přesto svou roli zvládá s přehledem a bez potíží odolává střeleckým pokusům rozehraných protihráčů. Po třech minutách hry už zase putuje zpět na střídačku. Svůj úkol náhradníka splnil skvěle. A za to si vysloužil následující rozhovor. Nemá cenu v něm uvádět známé (smích) a (úsměv). Jednadvacetiletý brankář bere totiž s humorem všechno…
Když budeme makat, tak by pro nás Most neměl být velký problém!
Za měsíc oslaví nadějný útočník Richard Kepl teprve své dvacáté narozeniny - i přes svoje mládí má ale hokejových zkušeností na rozdávání. Právě loňská sezóna je pro něj mimořádně úspěšná, vždyť od jejího začátku se stačil v devatenácti letech dostat do plzeňského „áčka“ a pravidelně nastupuje v extralize, v listopadu si jej navíc povolal trenér Radim Rulík do reprezentačního týmu „20“. V úterním utkání se objevil v píseckém dresu, aby pomohl klubu, za který působil během žákovských let, v následujících bojích play off.
Rum se vrátil! I když jen jako Strakoňák…
Poprvé od sezóny 2001/02 vyjel na svůj mateřský led populární odchovanec IHC Roman Žák, kterému ale nikdo v okolí neřekne jinak než ‘Rum‘. Za měsíc šestatřicetiletý veterán se svému bývalému publiku předvedl jako protřelý hokejový mazák, který přesně ví, jak šťouchnout do puku, kam se postavit, jak pořádně přihrát a tak dále. Herní přehled by mu mohl kdekdo ve druhé lize závidět. Aby také ne – vždyť má za sebou bohatou prvoligovou kariéru a svého času si zahrál i dvě desítky zápasů v extralize. Bývalý písecký kapitán po utkání, ve kterém mimo jiné několikrát tvrdě prověřil Pinkasovu pozornost, svolil k rozhovoru…
Z Písku až na konec světa…
I tak by se dal nazvat zajímavý hokejový výlet, který si díky četným kontaktům bývalého hokejového trenéra Lukáše Tramby užili začátkem prosince písečtí deváťáci. Byli totiž pozváni až do předalekého ruského Chabarovsku, kde se zúčastnili turnaje pořádaného ku příležitosti otevření nové haly. Hráči IHC pod velením kouče Romana Vlčka a s kapitánem Janem Sýbkem, který nám o této akci poskytl rozhovor, sice hokejově příliš neuspěli, odvážejí si ale spoustu zážitků…
Pinkas? Květoň? Či Řehoř? Toť otázka. Nejlepší byl ale tentokrát Procházka!
Pinkas udržel čisté konto, Květoň s Kubešem zase řádili, Řehoř má stále výbornou formu, králem zápasu však byl tentokrát obránce Pavel Procházka. Bek, kterému nikdy nechybí odvaha vyrazit do přečíslení. V zápase se mu to vyplatilo, dojel puk, po kterém marně brankář Matoušek házel hokejku, a poté oslabeného gólmana nachytal - mazácky právě na bez hole nekryté místo – mezi nohy. Paráda. Nebo jak rybičkou napravil chybu svého kolegy. Zkrátka nejlepší hráč zápasu..
David Všetečka zřejmě v Třinci končí, teď trénuje doma v Písku
Ne zrovna obvyklé číslo 94 vyvezl z Písku až na ostře sledovaná extraligová kluziště. V dresu Třince tři sezóny ztěžoval život útočníkům soupeřů, ale jakmile se na střídačku místo Jana Neliby postavil Jiří Juřík, hrál stále menší a menší úlohu v mužstvu. Dopadlo to tak, že se jedná o jeho odchodu. Řeč je o šestadvacetiletém Davidu Všetečkovi, bojovníkovi, který svému okolí dokázal, že když někdo jde pevně za svým cílem a obětuje mu všechno, a někdy i víc, dá se na něj dosáhnout. V současné době se ‘Všéťa‘ připravuje na ledě, který ho uvedl do profesionálního hokeje a doufá, že se brzy vrátí do soutěže, kterou si tak usilovně vybojoval.
Nejlepší byl Pína!
Nejlepším hráčem domácího týmu volíme téměř jednoznačně brankáře Michala Pinkase. Proti jednomu z nejsilnějších soupeřů předvedl výkon, na němž mohli ostatní spoluhráči v poli stavět. Protože zatímco jim svazovala ruce nervozita a docela často pouštěli protihráče do zakončení, pohodář v brance si na vše s klidem počíhal. Zastavil i dva samostatné nájezdy. Po tom druhém sice dostal gól, ale vinu na něm nenese žádnou, jelikož prvotní pokus Šestáka vystihl a dojíždějícího Jakubce už prostě bránící hráči museli pokrýt. Pínovi minimálně dvakrát pomohla branková konstrukce, ale podle staré pravdy – štěstí přeje připraveným. A to písecký brankář rozhodně byl!
Koukám, že v Písku to teď šlape!
Z hráče juniorky se stal přes jednu sezónu tahoun Áčka. Petr Kica, v loňské sezóně překonal všechny předpoklady odborníků a to, jak vlétl na zkušené prvoligové soupeře, bylo nevídané. Důrazný mladík se stal jedním z mála světlých bodů sezóny 2004/2005. O to větší bylo zklamání, když Petr odešel. Hráč z Vimperka kývl na nabídku Jindřicha Setikovského a odešel hrát extraligu juniorů do Plzně. Na Písek se ale jen tak nezapomíná: „To si pište, že jsem rád, že jsem zpátky,“ usmívá se Petr Kica.
V Benátkách parádně, doma stále nic moc...
Derby bývají ošidná. První takový zápas, který Písek ve druhé lize odehrál, však dopadl podle očekávání. Domácí hosty ze Strakonic porazili jasně 4:1. Bylo to vůbec první písecké vítězství na domácím kluzišti v této sezóně. Že by se ale po zápase na píseckém zimáku příliš slavilo, to se říci nedá. Výkon nebyl takový, jaký by si většina diváků představovala. Nejistota při rozehrávce, nedůraz před bránou, málo pohybu... Oslabené Strakonice, poslední tým tabulky, tak odehrály s jedním z favoritů II. ligy celkem vyrovnanou partii. Proč se doma týmu tolik nedaří, trenére Karle Slabý?
Nabídka z áčka se neodmítá
Takhle vysvětluje Václav Samek, proč před sezónou vyměnil písecký dres za strakonický. Je sice odchovancem týmu z města proslaveného dudáky, avšak od páté třídy hájil barvy IHC Písek. Výrazně se, mimo jiné, podílel na předloňském triumfu dorostenců v lize, vloni patřil do základní sestavy juniorů. Během letní přípravy na právě probíhající ročník, jej ale zlákal zpátky do rodného prostředí Milan Rambous, který jej už mimochodem trénoval i v píseckých žácích před několika lety. Hbitý útočník nejprve nastoupil proti bývalému klubu už v přípravě, 8. října potom vyjel na led píseckého zimního stadionu coby člen první formace hostů. A v poslední třetině se stal jediným Strakoňákem, který dokázal překonat Michala Pinkase. Zde si můžete prohlédnout Samkovy statistiky.
