Archiv
Jiří Svoboda: Dávat góly je pro mě svátek
V píseckém dresu právě dokončil svou čtvrtou sezónu. A přesto může úspěšně kandidovat na cenu pro nejnenápadnějšího člena základní sestavy IHC. „Asi je to taková moje slabina, že nejsem víc vidět,“ zamýšlí se sám Jiří Svoboda, třiadvacetiletý zadák, který prošel mládeží v pražské Slávii a zahrál si i na mistrovství světa do dvaceti let. Oblékal pak barvy Mladé Boleslavi a Kadaně, než jej hokejový osud zavál zpět na jih Čech do rodného města. Tady zažil pád o soutěž níž, přesto se nikam pryč nehrnul. Začal studovat vysokou školu a myslí na to, jak pomůže klubu vrátit prvoligovou příslušnost. „Když budou mít trenéři zájem,“ podotýká.
Hodnocení hráčů v sezóně 2006/2007
Stejně jako loni, i po letošní sezóně trenér píseckého A týmu ohodnotil své svěřence. Jan Rybáček je v první řadě spokojen s přístupem mužstva, k němuž se připojil před Vánoci. „Kluci byli perfektní. Neměl jsem s nimi žádný problém,“ pochvaluje si. A co do složení kádru? „Máme výtečnou brankářskou dvojici, nerad bych o ni přišel,“ tvrdí. „V poli máme několik hráčů, kteří to odtáhli, když bylo potřeba,“ těší jej také. Přesto by se mu pro příští ročník hodily nějaké posily. Už jen proto, že mladý rakeťák Holec jistojistě opouští svůj mateřský klub.
Písek Boleslavi v postupu do extraligy nezabránil
Junioři IHC Písek přijeli na poslední utkání kvalifikace do Mladé Boleslavi jen s třinácti hráči do pole a zápas podle toho také vypadal. Ačkoliv se v 11. minutě dostali do vedení, více gólů nevstřelili a nakonec z města škodovek odjeli s osmigólovým přídělem. Domácí po vyskokém vítězství slaví postup do juniorské extraligy.
Máme za sebou rozporuplný druholigový rok...
Skončila sezóna. Jedna z dalších. IHC Písek zůstává ve druhé lize, postupu do vyšší soutěže, který byl letos nejsnáze dosažitelný za poslední roky, se navzdory předsezónnímu očekávání ani nepřiblížil. Tým začal ligový ročník katastrofálně a prachbídné výsledky vyústily až ve výměnu trenérů po pětadvacátém kole. Klub s ambicemi na přední umístění se totiž nacházel dokonce mimo postupovou osmičku. K mužstvu se od úspěšných juniorů přesunuli Jan Rybáček a Bedřich Malý a pomohli psychicky zničenému celku získat potřebné sebevědomí, díky němuž se vyškrábal alespoň na šestou pozici. V play-off však přišel rychlý konec. „Přemýšlel jsem nad tím. Mám na sezónu dva pohledy,“ přiznává současný hlavní kouč Písku, který povede áčko i v příštím ročníku.
Už je to jasné, juniorka skončí poslední…
Ani v posledním zápase sezóny na vlastním ledě si junioři nenapravili reputaci z nepodařené kvalifikace o extraligu a v nic neřešícím utkání jakoby jen tak mimochodem podlehli Táboru. Celý průběh se nesl ve znamení nevyužívání velkých příležitostí, a to především na domácí straně. A zatímco hostům napadalo za Myslivcova záda téměř vše, žlutomodří mohli jezdit sami na bránu a ne a ne něco s výsledkem udělat. Na úvodní šťastnou trefu Žižky odpověděl brzy Ondřej Gába, nejlepší střelec IHC v nadstavbě, ovšem čtyři inkasované góly v dalším průběhu srazily Písecké do kolen. Nedělní závěrečné střetnutí v Mladé Boleslavi už pro Jihočechy neznamená vůbec nic, snad by jen teoreticky mohli smazat nelichotivou nulu a svém bodovém kontě.
Klášterci stačily dvě povedené minuty k těsné výhře
Že už juniorům o nic nejde? Možná. Přesto, ačkoliv už ztratili možnost postoupit, předvedli proti společnému týmu Klášterce a Kadaně obdivuhodný výkon. Nadupané mužstvo hostí s řadou výrazných individualit se chvílemi nestačilo divit, co s nimi v celkově velmi pěkném a rychlém utkání předváděla nadšeně bojující žlutomodře oděná parta. A nebýt nešťastného nástupu do prostřední části, kdy během dvou minut lovil jinak skvělý Myslivec třikrát puk ze sítě, mohl být výsledek ještě zajímavější. Na odpověď na bleskové otočení z 1:0 na 1:3 měli domácí polovinu zápasu, přesto se jim podařilo jen jedinkrát skórovat. Stanislav Pešta stanovil konečné skóre už ve dvaatřicáté minutě. Pro srovnání, první vzájemné klání vyhráli Klášterečtí 11:2.
Sváteční utkání píseckých juniorů...
Páteční zápas juniorky s Mladou Boleslaví, který vyzněl pro hosty jasně poměrem 1:7, měl pro hodně zúčastněných hráčů velmi zvláštní význam. Ať už to byla trojice Písečáků v mladoboleslavském dresu nebo na druhé straně parta, s níž ještě loni v tuhle dobu válčili na jedné lodi. „Když jsme sem jeli, tak jsem byl úplně hotovej. Měl jsem docela strach. Bylo zvláštní, hrát po třinácti letech proti Písku. I proto jsem hrozně rád, že jsme vyhráli,“ přiznal Martin Všetečka, jeden z ze zmiňovaného tria. „Byl to hodně divný pocit. Sedm let jsem neznal nic jiného, než hrát za Písek, potvrdil i Tomáš Maršík. Posledním píseckým „krajánkem“ je Nikola Gajovský, který v utkání zaznamenal bilanci 1+1.
Není to ani překvapení ani zklamání!
Nepříliš dobrá letní příprava a pak velmi těžké rozlosování na začátku sezóny. Poté, co Písečtí mladíci vyjeli na led, vyvíjela se přípravná utkání "relativně" dobře - jejich výsledky napovídaly, že by pro dorostence mohl být letošní ročník celkem úspěšný. Se svým trenérem Václavem Šrámkem a jeho asistenty, kterými byli v průběhu sezóny jak Vokurka, tak Slabý a nynější hráč "A" mužstva Filipi, bohužel neskončili tam, kde by si všichni přáli. Podle slov hlavního trenéra Šrámka však není osmá příčka v tabulce zase takovým neštěstím - "My jsme sehráli spoustu vyrovnaných zápasů, asi tohle mužstvo mělo na víc, ale chyběla nám zkušenost a týmová pohoda."
Ondřej Ježek: Snad bylo vidět, že jsem se snažil
V rozhodujícím zápase o bytí či nebytí IHC v letošní sezóně na sebe upozornil nejen červenou českobudějovickou helmou. Ondřej Ježek, devatenáctiletý talent z jihočeské metropole, jehož písecké áčko letos několikrát využilo na střídavé straty, se ukázal jako pravá posila. Patřil k tomu nejlepšímu, co se v žlutomodrém dresu po kláštereckém ledě prohánělo. Navíc, „Ondra je hráč, kterého bych do mužstva bral kdykoliv bez váhání. Platný hokejista a navíc pohodový super člověk,“ chválil mladíka trenér Jan Rybáček.
Zklamání. Slzy. Konec!
Skončila poslední minuta posledního zápasu série play-off mezi Pískem a Kláštercem. A pro hokejisty IHC to byl zápas opravdu poslední se vším všudy. Před chvíli dostali do prázdné klece pátou, rozhodující branku. Je konec. Nadějí i sezóny. V zarudlých očích se lesknou slzy. „Na kluky jsem hrdý. Nevypustili to a až do konce dřeli, za to jim patří moje obrovské poděkování. A zároveň mi jich je strašně líto,“ soukal ze sebe nedlouho po utkání Jan Rybáček. Měl absolutní pravdu. Za to, co jeho soubor na severu Čech předvedl, si prohrát nezasloužil. „Jsou na světě horší věci, ale teď to všechno obrovsky bolí,“ přiznal sklesle kouč, jehož svěřenci dokázali sérii, v níž prohrávali už 0:2, srovnat, ne však otočit.
Že jsem v Nymburku radil trenérům? Výmysl!
V Písku ho není třeba představovat. Nikola Gajovský, jeden z největších sportovních talentů města posledních let, však v létě vzbudil pozdvižení, když se rozhodl odejít z mateřského klubu, kde měl mezi vrstevníky výsostní postavení a v osmnácti letech už hrál za A tým. Zamířil do bohaté Mladé Boleslavi, která ho nechala zahrát první ligu mužů a v jejímž dresu nadále dominoval juniorské soutěži. Na stadionu, který jej vychoval, se představil už coby člen druholigového Nymburka (A hned dal gól!) a teď sem přijede s boleslavskou juniorkou, aby jako její hlavní hvězda dotáhl mužstvo do extraligy. „S tímhle týmem by byl neúspěch nepostoupit,“ prohlašuje. O nadcházejících bojích i o tom, jak se vyvíjí kariéra nadaného útočníka, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru…
Květoňova paráda, Holcovo probuzení a Kořánkova obětavost
Kdopak ve čtvrtek rozhodl o tom, že se série mezi Pískem a Kláštercem bude ještě jednou na rozhodující duel stěhovat na sever Čech? Pokud budeme hledět na přední linie, pak druhá domácí formace ve složení Květoň – Mikeska – Holec. Ta byla jednoduše k neudržení. Předvedla přesně to, co se od ní čeká a zařídila všechny tři góly IHC. „Trošku jsme se minulá utkání trápili, ale dneska nám to tam padlo a navíc jsme měli i další příležitosti,“ potěšilo Tomáše Květoně, největší hvězdu utkání. Ten totiž kromě toho, že přihrál na oba Holcovy zásahy, předvedl něco, co se v takovýchto zápasech jen tak nevidí…
První třetina super, pak to šlo z kopce…
Úvod čtvrtečního utkání byl opět úžasný. Písek nastoupil na protivníka jako rozjetá lokomotiva a stejně jako den předtím jej přimáčkl k Damaškově bráně. „Byl to zápas dvou odlišných polovin. Začali jsme velmi slušně, na úrovni. Hráli jsme agresivně, kombinačně, Klášterec jsme dostali pod tlak a dali jsme i pěkné, nádherně vymyšlené góly,“ těšilo Jana Rybáčka. Ovšem jeho nadšení rychle utnula hned druhá dvacetiminutovka, v níž jeho svěřenci začali pokulhávat. „V polovině utkání nevím, co se děje, najednou začneme hrát špatně. Nebruslíme, bojíme se, přijde nervozita. To se může stát, ale mužstvo si s tím musí umět poradit. Musí začít dobře bránit, narušit tlak soupeře a vyhazovat puky ze třetiny. To my jsme nedělali a dostali jsme se psychicky hrozně dolů,“ všiml si domácí kouč.
Bude se hrát na pět zápasů a postoupíme my
Do Písku ho přivedl trenér Milan Mazanec. Jeho a Jan Kožnara, dva hráče odněkud ze severu. Kožnar se neprosadil, nezaujal, odcestoval. I Lukáš Zika se zpočátku taky nějak nemohl rozehrát. Ovšem poté se stal součástí jednoho z nejlepších píseckých útoků posledního desetiletí: Nouza, Jelen, Zika. Spolu řádili. Zika zaujal především kombinačními schopnostmi a prudkými přesnými projektily. Trenér Mazanec si spokojeně mnul ruce. Pak se však všechno zadrhlo. Nouza byl vyměněn, útok se rozpadl, trenéři se střídali, Písek spadl do baráže a sestoupil do druhé ligy. Lukáš Zika byl u toho. Po sezóně si sbalil věci a odjel. Vrátil se až dnes.
Jeden krok udělán, teď je třeba zvládnout další...
Asi o něco šedivější je Jan Rybáček poté, co musel na střídačce přetrpět poslední okamžiky středeční bitvy. V ní jeho svěřenci, ač ze z počátku nasazeného tempa během utkání znatelně ubrali, vydřeli naději. „Dnešek dokázal, že se střetla dvě velmi vyrovnaná mužstva. Tady rozhodují chyby a momentální psychika v každé dané situaci,“ vysvětloval kouč, proč v sérii s Kláštercem určuje vítěze vždycky jeden, maximálně dva góly. „Vítězství nás stálo hrozně sil a nerodilo se lehce. Jsme ale moc rádi a já chválím všechny hráče a děkuju jim za to, jak makali,“ nešetřil také chválou. Na vybojovaný úspěch však musí on i celý tým rychle zapomenout. Písek totiž pouze snížil vedení soupeře, jemuž stále stačí jediný triumf ke konečnému úspěchu.
