Archiv
Téma: mladí „boleslavští Písečáci“
Na turnaji „O pohár starosty města Písku“ se to při zápase Písek versus Mladá Boleslav Písečáky jenom hemžilo. Ne, nebylo to tím, že by hlavní rozhodčí vylučoval pouze “škodováky“, ale nezvykle vysokým počtem píseckých odchovanců v dresu se známým okřídleným šípem na prsou. Gajovský, Všetečka a Maršík jsou nyní členy boleslavské juniorky, a to ještě nedávno hrál za stejný tým i další z našich odchovanců Ondrejec. Ten však nyní po návratu zpět říká: „V Písku se cítím mnohem lépe.“ Jak se tedy Písečáci v Boleslavi mají, když její trenér Jan Vidner tvrdí: „My jsme moc rádi, že je máme!“
Systém hry měnit nebudu
Teprve nedávno převzal Miroslav Šperl tým juniorů a hned má výbornou příležitost své nové svěřence poznat. Pravda, Miroslav Šperl většinu hráčů velmi dobře zná, stejnou generaci trénoval ještě před dvěmi roky v dorostenecké kategorii, nicméně turnaj juniorů “O pohár starosty Města Písku“ mu jistě ukáže současnou formu píseckých mladíků. A jak tedy vypadá jejich srovnání s vrstevníky z Budějovic, Plzně nebo Boleslavi? „Náš kádr bohužel na takové úrovni není, rozdíl je vidět,“ konstatuje trenér po zápasech s extraligovými soupeři.
Vánoční příprava zatím nic moc – chybí hráči, v Písku končí Maroušek!
Spolu s Janem Rybáčkem převzal tým píseckého Áčka. Bedřich Malý, hokejový trenér, který pracuje v píseckém hokeji již pěknou řádku let. U svých bývalých svěřenců – juniorů – však zůstal, jako asistent pomáhá Miroslavu Šperlovi. Právě na juniorském turnaji „O pohár starosty města Písku“ jsme Bedřichu Malému položili několik otázek k probíhající přípravě Áčka na druhou polovinu soutěže. A hlavní novinka? „Z Písku odešel útočník Jan Maroušek,“ překvapí zprávou o nečekaném odchodu zkušeného hráče trenér Malý.
"Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější!"
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším hráčům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
Písek - Pelhřimov: Filipiho večer!
I když to v prostředí druhé ligy a navíc ve spojení se soubojem proti poslednímu Pelhřimovu zní trochu přehnaně, přesto nejde návratu bývalého extraligového hráče na písecký led přidat jiné přízvisko než "velký". Milan Filipi naposledy oblékal dres IHC v neúspěšné prvoligové baráži předminulou sezónu, ovšem po půldruhém roce bez hokeje se vrátil stylově. Ve středečním utkání nebylo do devětačtyřicáté minuty v kolonce střelců uvedeno jiné číslo než právě jeho čtyřiačtyřicítka. Během čtrnácti minut nasázel zkušený útočník čistý hattrick a promrzlí diváci tak i možná zapomněli na to, že celou první polovinu zápasu museli čekali na úvodní změnu skóre. Mimochodem, letos se žádnému Píseckému střelci zatím nepodařilo vsítit více jak dva góly v jednom střetnutí. Až během poslední třetiny pak připravil Pinkase o čisté konto Roman Domkář a další dvě trefy přidali za domácí Burkoň a Mošovský. Trenér Rybáček tak slaví se svými svěřenci další vítězství.
Rybáčkova premiéra úspěšná!
Pod taktovkou nového kouče, který trošku zatřepal se složením formací, naladil písecký hokejový soubor vítěznou notu. Ve Žďáru, který měl před utkáním stejně bodů a už dvakrát letos IHC porazil, měli hráči za úkol - kromě snahy vyhrát - i předvést se trenérům v tom nejlepším světle. Od druhé minuty k tomu měli zásluhou Pošmourného i jednobrankové povzbuzení, které v polovině první části zvýšil kapitán Kořánek, nastupující s Míkou a Řehořem v elitním útoku. Právě spolupráce těchto tří borců posléze zařídila další dvě trefy, které daly zapomenout na snížení domácího Plcha. Díky bojovnému výkonu a důležitému tříbodovému triumfu se Písečtí posunuli na sedmé místo před Vajgar.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
To teda byl nešťastný zápas...
Optimisté zaplakali a pesimisté po zápase určitě všem tvrdili: „Vždyť jsem to říkal!“ Písek jim nahrál na smeč, jeden gól k vítězství nestačil, ba co víc, jak se později ukázalo, nestačily by ani góly dva. Benátky si odváží tři body, písecký skalp a k tomu trochu zdravého sebevědomí. To naopak Písku chybí. Co je platná herní kvalita a zkušenost z vyšších soutěží, když hlava říká rukám ne. A zápas s Benátkami v tomto směru domácím nepomůže. A to přitom “...jsme měli tolik šancí,“ lituje trenér Písku Karel Slabý. „A my měli zase štěstí,“ kontruje Ladislav Kolda, trenér Benátek.
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Jak ztratit tři body za tři minuty
Je to špatné! Písečtí dokáží padesát minut držet krok s týmem ze špičky tabulky, vedou, potom ale nepochopitelně selžou v samém závěru. Kolikrát už jsme něco podobného letos viděli?! A stále není patrné jakékoliv zlepšení. Přitom proti Benátkám se zápas vyvíjel opravdu nadějně. Po čtyřiceti minutách vedli domácí 1:0 díky výstavní trefě Davida Míky, jednoho z nejsvětlejších článků sestavy. Navíc skvěle chytal Kubiš, který zastavil i trestné střílení, hosté byli nervózní z častého vylučování a celkově nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo semlít něco takového, jako dva inkasované góly při vlastní přesilovce a naprostá beznaděj cokoliv s tím ještě udělat. V dresu hostí otočil vývoj kapitán Jakeš, ránu z milosti pak Písku zasadil Kocman.
Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Stále ještě by mohl hrát hokej. Kdoví, jak by točil hlavy soupeřům dnes, když i v mládí projevoval výjimečný technický cit a vyzrálost. Pavel Hejl však dnes již hokej nehraje, nicméně brusle stále obouvá den co den. Nedávno se stal asistentem Stanislava Kašpara, trenéra Strakonic a se svým novým klubem přijel do Písku. A po zápase se netvářil nijak šťastně, vysoká výhra domácích mu radost neudělala. Jeho Strakonice nestačily. „Písek má zkrátka mnohem víc natrénováno,“ hledal důvody prohry 8:4 začínající trenér Pavel Hejl.
Josef Slavík: Trenéři mě ve středu hlavně chtěli vidět hrát
Po pěti letech zase nastoupil za tým z města, kde se narodil. Písečák Josef Slavík se v dresu IHC ukázal naposledy coby dorostenec, pak si sbalil brusle a natrvalo se přesunul do Českých Budějovic. Mezi tamními mládežníky si vybudoval stabilní pozici a před letošní sezónou už odehrál i několik střídání za tamní áčko. Teď byl v rámci proklamované spolupráce obou jihočeských klubů poslán na výpomoc domů. A ač stíhán lehčí virózou, hned nastoupil proti Strakonicím. „Je to pro mě určitě přínos, něco nového,“ chválí si druholigovou zkušenost. Do utkání nastoupil ve čtvrté formaci s Růžičkou, při desetiminutovém vyloučení Kořánka se pak přesunul na křídlo k Mikeskovi a Květoňovi, kde už vydržel až do konce. Zaujal svou nebojácností, zaznamenal asistenci a hlavně se seznámil s novými spoluhráči, takže příště, až dostane více prostoru, určitě ukáže, že se jedná o platnou posilu.
Říkám to pořád: Pozor na fauly!!!
Trenér Karel Slabý zažíval nelehké období. Písek nebyl na příčkách, na kterých by býti chtěl, dokonce i na play-off jeden čas chybělo pár bodů. Výhra nad Strakonicemi však Jihočechy posunula na sedmé místo a pouhé dva body chybí na místo čtvrté. Druhé domácí vítězství za sebou se však nerodilo lehce, miska vah se chvíli nakláněla na obě strany, než Písek s definitivní jistotou převážil. Jak viděl souboj týmů od Otavy trenér vítězů?
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Na Písek nezapomněli....
Prvoligová přestávka umožnila několika bývalým hráčům Písku podpořit domácí v boji s Nymburkem. K lítosti diváků nemohli Pavel Procházka, Vladislav Kubeš nebo Tomáš Nouza obout brusle a pomoci i na ledě, nicméně Písek dokázal tentokrát bodovat i bez svých někdejších opor. Tomáš Nouza je pryč již druhou sezónu, v sestavě Mladé Boleslavi má pevné místo a snaží se splnit si sen, postoupit a zahrát si extraligu. Nebude to mít jednoduché, ale Nouza dobře ví, že „...v Boleslavi nic než postup neexistuje.“
