Archiv
Už bychom si rádi zahráli naostro!
Třiadvacetiletý mladík v píseckém brankovišti, Filip Kubiš, by si asi nezapsal zápas s Milevskem mezi ty nejpovedenější, nemusí však truchlit - jednak protože už své kvality několikrát píseckým fanouškům dokázal a také proto, že spoluhráči nasázeli jeho protějšku Svobodovi branek šest, a tak se mohl společně s nimi nakonec radovat z povedené generálky. Navíc, jak sám dodává, to nejdůležitější teprve písecké mužstvo v letošní sezóně čeká a přípravné zápasy do této kolonky patří pouze sporadicky...
Dominik Hašek: V Písku jsou dobré podmínky pro trénink
Tohoto muže asi netřeba představovat. Dominik Hašek, mimo jiné olympijský vítěz a národní hrdina z Nagana, držitel Stanley Cupu, sedmi Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL a dvou Hart Trophy udělovaných nejlepšímu hráči kanadskoamerické ligy, je osobnost svým věhlasem přesahující hokejové mantinely. Letos, v jedenačtyřiceti letech, bez váhání přijal roční nabídku na působení u Rudých Křídel z Detroitu, s nimiž před čtyřmi roky vyhrál nejcennější hokejový grál, a právě v těchto dnech končí svou individuální přípravu na další náročnou sezonu. Pod tradičním dohledem brankářského vševěda Josefa Bruka a poprvé také s tréninkovým partnerem Tomášem Poöpperlem už potřetí zavítal prohánět své nadpozemsky rychlé tělo i do Písku.
Milan Kořánek: Taková ztráta mrzí!
Se smíšenými pocity odcházel z ledu po utkání s Växjö Lakers kapitán IHC Písek Milan Kořánek. Na jedné straně spokojený s tím, že se on ani jeho spoluhráči fyzicky vysoce zdatného soka nezalekli, na straně druhé zklamaný z toho, že ani dvoubrankové vedení, o které se i gólem na 2:1 vlastními silami přičinil, nestačilo minimálně k remízovému výsledku. Tak jako tak, domácí sehráli rovnocennou roli ve velmi zajímavém hokejovém dramatu a důrazný útočník věří, že je to příslib lepšících se výkonů žlutomodrého týmu.
Za Pochona ještě nikdo nic neplatil, říká rezolutně Miroslav Šperl
V souvislosti s příchodem francouzského gólmana Pochona a jeho prohlášením v našem rozhovoru se vyrojila řada dohadů. Dvacetiletý rodák z Rouen totiž řekl, že písecký klub je za něho schopen zaplatit vysokou přestupní částku. Nic v této souvislosti se ale nestalo a ani nestane, to téměř okamžitě potvrdil předseda klubu Petr Pechek. A v následujícím článku se stejně tak vyjadřuje i trenér A týmu Miroslav Šperl. Kromě této otázky jsme s koučem IHC řešili i současný a budoucí stav druholigového píseckého kádru.
Pierre Pochon sní o Olympiádě a NHL, zná se s Gerberem a v Písku nemůže najít holiče
IHC získal do svých řad hodně zajímavou postavu. Dvacetiletý francouzský brankář Pierre Pochon se totiž zdá být více než jen řadovým zástupcem hokejově rozvojové země, který se vydává na dobrodružství po světě. V našem rozhovoru mohutný rodák z Rouen mimochodem prozradil, že má reprezentační ambice a trénuje každý rok po boku světové brankářské smetánky. V Písku by měl vydržet jednu sezónu, ovšem jak to s jeho pozicí ve zdejším brankovišti bude, je jistě zajímavá otázka. Tou se však on sám zatím příliš netrápí. V restauraci na městském ostrově se láduje těstovinami a ptá se, jak daleko jsou odtud Vítkovice. Během týdne tam totiž hraje přátelské utkání jeho mateřský klub. Odpověď jej mírně zklame…
Mají si co vracet....
Že Písek a Hradec mají stále ještě spoustu věcí k vyřizování, ukázal domácí zápas těchto dvou mužstev. Zvlášť hosté předváděli zákroky, které domácím divákům dávaly jasnou odpověď na tradiční píseckou otázku: „Proč já ten Vajgar vlastně nemám rád?“ Napadení Gajovského, nerovný souboj Vachulky a Holce, nesmyslné podražení Kubiše... Vzájemné zápasy, jak to tak vypadá, budou kořením letošní II. ligy. K prvnímu přípravnému zápasu se vrací trenéři Karel Slabý a Jiří Dobeš, druhé přípravné utkání těchto dvou mužstev nás čeká v pondělí.
Doma tentokrát s Táborem
Dva domácí zápasy ve dvou dnech odehrají písečtí hokejisté. První zápas již skončil a silné Klatovy odjely poraženy. Druhým soupeřem je tým HC Tábor, tedy celek, který se již v letošní přípravě s Pískem střetl a musel se před ním hluboce sklonit až k ledu. Na svém kluzišti prohrál 0:9 a jistě tak získal spoustu námětů k přemýšlení. Jedním z nich byla určitě i myšlenka na odvetu. Tu Táborští mohou vybojovat ve středu, Písečtí však budou jistě proti. O nadcházejícím zápase i o tom předchozím s Klatovy hovoří trenér Miroslav Šperl.
Kotalíkovi byla v Písku vždycky zima!
Jako letos poslední známá hokejová tvář přijel potěšit mladé hokejisty trénující na píseckém kempu bronzový medailista z olympiády v Turíně Aleš Kotalík. Ten působil více než sympatickým dojmem a zvědavým dětem odpověděl trpělivě i na ty nejbanálnější otázky. Co se týká jeho kariéry, má za sebou útočník Bufala Sabres výbornou sezónu, v níž během základní části nasbíral dvaašedesát bodů a skončil třetí v klubové produktivitě za Drurym a Afinogenovem. Šavle navíc dokráčely do semifinále Stanley Cupu, když za svými zády nechaly i silnou Philadelphii a favorizovanou Ottawu. Cestu do finále zavřela týmu z města u Nigarských vodopádů až sedmizápasová série, v níž podlehl pozdějším šampionům z Caroliny. Jedním z tahounů poražených byl i tentokrát sedmadvacetiletý jindřichohradecký odchovanec, který před odchodem do zámoří vyzkoušel extraligu v dresu Českých Budějovic a během výluky nastupoval za Bílé Tygry z Liberce. V nedávných dnech si pak od Buffala vysloužil novou tříletou smlouvu, díky čemuž se obě strany vyhnuly arbitráži.
Tomáš Květoň: Může se stát, že letos ani nezačnu
Sestava IHC by mohla po odchodech Kubeše, Procházky či Nikoly Gajovského schytat i další ránu. Excelentní technik Tomáš Květoň to má totiž v hlavě srovnané jako málokdo a je mu jasné, že sportem se nelze živit neustále. Proto se věnuje hlavně civilnímu zaměstnání, ve kterém se mu daří. A loňský nejproduktivnější hráč píseckého týmu i celé soutěže neví, jestli mu jeho pracovní vytížení dovolí naskočit do druholigového kolotoče i v nadcházející sezóně. Písecké vedení i trenéři mu ale vychází vstříc. Aby také ne, vždyť bez borce s jednačtyřicítkou by bylo mužstvo – se vší úctou k ostatním – určitě znatelně slabší.
Dneska to bylo jako v prádelně…
Filip Procházka se z legrace pošťuchuje s Josefem Slabou, Michal Pinkas se pohodlně uvelebí na střídačce a hodí nohy ověšené brankářskými chrániči na mantinel, zatímco klábosí s vedoucím mužstva Potůčkem. Kolem projíždí Filip Kubiš a rozhazuje úsměvy na všechny strany, většina ostatních se občerstvuje. Pak se ale ozve zvuk píšťalky a všichni se rozjedou k tabuli, kde trenéři Šperl se Slabým objasňují další nácvik. „Tenhle týden jsme trochu přitvrdili. Zařazujeme dvakrát týdně před tréninky i posilovnu, cvičení jsou ostřejší, děláme i situace jeden na jednoho, dva na jednoho,“ objasňuje prvně jmenovaný kouč náplň přípravy píseckých hokejistů v právě probíhajícím týdnu.
Reinhard Divis: Nejsem žádná hvězda
Byl prvním rakouským hokejistou, který kdy okusil NHL. Chytal v St. Luis Blues a v nižších zámořských soutěžích, ale i ve Švédském Lekslandu či rakouském Feldkirchu. Čeští fanoušci si jej dozajista pamatují oblečeného do reprezentačního dresu, když hájil barvy své země na olympiádách a mistrovstvích světa. Před dvěma lety v Praze byl dlouho nepřekonatelnou překážkou pro Jágrovu družinu, která nakonec přece jen zvítězila 2:0. Ale zkuste Reinhardu Divisovi říct, že je hvězda! V současnosti brankář Red Bulls Salzburg hraje hokej proto, že ho baví. A na prvním místě je u něj rodina. Charismatický a vystupováním velmi příjemný Rakušan, jinak velký kamarád Petra Čajánka, zavítal jako další ze známých hokejistů do Písku, aby zodpověděl pár dotazů mladým účastníkům zdejšího mezinárodního kempu, mezi nimiž je letos i jeho syn Dominic. A hlavně, aby se celé té hordě dětí podepsal…
Martin Mazanec: Radši budu bránit, než bláznit někde vepředu
Po píseckém ledě právě létá skupinka hokejistů v různobarevných dresech. Mladé talenty prohání povely v cizích jazycích Milan Mazanec. „Hodně lidí v Písku na tátu nadává, ale vůbec třeba neví, co pro klub udělal,“ říká trochu smutně starší syn bývalého vynikajícího útočníka, zatímco sleduje jeho počínání z tribuny. Co se týká hokeje, zvolil Martin Mazanec jinou cestu než otec – podobně jako strýc David, momentálně se chystající na obnovenou extraligovou premiéru v dresu Plzně, hájí modrou čáru. Od loňské sezóny navíc v dresu pražské Slavie, se kterou na jaře získal i stříbro z nejvyšší dorostenecké soutěže.
Zbyněk Michálek: Písek jsme pravidelně poráželi
Jeho příběh zná asi každý, kdo se v Česku zajímá o hokej. Jindřichohradecký odchovanec Zbyněk Michálek zůstával dlouho ve stínu svého mladšího bratra Milana, který už coby osmnáctiletý startoval na seniorském mistrovství světa. O dva roky starší z obou sourozenců vyrazil ve stejném věku zkusit štěstí za velkou louži. Nikdy nebyl draftovaný, a i když později patřil do kádru Minnesoty, příliš si nezahrál. Pak ale přišla změna – výměna do Phoenixu, kde si získal obrovskou přízeň Waynea Gretzkého, trenéra týmu. Následovaly skvělé výkony, za něž si zákonitě vysloužil nominaci do národního týmu pro MS v Lotyšku. A tam se uvedl jako bez nadsázky jeden z nejlepších v českém dresu, přes nějž si po finále navlékl i stříbrnou medaili. Teď zavítal mladý obránce, v civilu usměvavý a příjemný chlapík, na skok do Písku, aby svou přítomností potěšil mladé hokejisty na mezinárodním letním kempu.
Nikola Gajovský: Prosadit se v Boleslavi bude těžké!
Ve všech mládežnických kategoriích, do kterých jako hráč rodného Písku nastoupil, udělal místy až neskutečný průvan ve statistikách. Dát gól? To je hračka! Milimetrově přihrát? Žádný problém! Čtyři branky za zápas? No, co to je pro Nikolu Gajovského? Teď už svůj mistrný talent nebude dokazovat ve žlutomodrém dresu IHC, ale v zelenobílé kombinaci BK Mladá Boleslav, která si jej spolu s dalšími píseckými mladíky Ondrejcem a Maršíkem přivedla jako posily pro své ambiciózní prvoligové mužstvo. Devatenáctiletý hokejový hračička se podepsal pod smlouvu na tři roky s opcí. A ač pověstný svou ležérností, najednou tvrdí: „Budu dřít jako nikdy!“ Usadí se do křesla v rodinné posilovně a vypráví o svém přestupu…
Jan Rybáček už se těší na led
Po úspěšné sezóně zůstal Jan Rybáček trenérem píseckých juniorů, ačkoliv do poslední chvíle nevěděl, kde zakotví. Prvního května ale započal letní přípravu se svými ovečkami, které na jaře dovedl až do baráže o extraligu. Mužstvo, ochuzené o odcházející Gajovského, Ondrejce a Maršíka, ale i o Stropnického, Jungbauera, Klase či Růžičku, kteří se už hlásili trenérům Šperlovi a Slabému jakožto hráči A týmu, absolvovalo dva měsíce dřiny, na jejímž konci dostal jeho ambiciózní kouč možnost podělit se o své poznatky a plány.
