Archiv
Všichni zaslouží pochvalu, byla to paráda
Po vyhraném zápase s Milevskem vládla v písecké kabině velká spokojenost. Jak by ne, vždyť písečtí hokejisté uspěli již ve třetím zápase v řadě a v pátém ze sedmi pod novými trenéry Rybáčkem a Malým. Těm přišel přímo do jejich trenérské “kuchyně“ poblahopřát i předseda oddílu Petr Pechek (na obr.), jehož slova vám v tomto článku spolu s hodnoceními trenérů Jana Rybáčka a milevského Rudolfa Suchánka přinášíme!
Místo zápasu za Drahonice vypomohl Písku s Kolínem
Diváci zápasu s Kolínem hledali v zápasovém zpravodaji hráče s osmnáctkou na písecké soupisce marně. Že by zase nějaký junior? Ne, pozorní diváci jistě v postavě s číslem osmnáct rozeznali starého známého Jana Marouška, i když by jim k němu spíše pasoval původní dres s číslem 43. O startu jednatřicetiletého útočníka se rozhodlo nedlouho před zápasem, kdy se píseckým trenérům pod rukama vinou nemocí a zranění hroutila sestava na sobotní zápas. To by ještě nebylo nic tak neobvyklého, kdyby o Vánocích nevyšla překvapivá zpráva, že Jan Maroušek v Písku končí...
Juniorský reprezentant Kovář: Pavelcovi post jedničky nezávidím!
M o r a - Vůbec nevěřil, že se dostane do tříčlenné brankářské nominace na MS dvacetiletých. Teď si Jakub Kovář, bronzový medailista z jarní osmnáctky, připsal svůj první start na juniorském šampionátu. „Jsem rád za to, kam jsem se dostal. Vážím si toho,“ říká upřímně písecký odchovanec, který do jihočeké metropole odešel před minulou sezónou poté, co se ani přes jeho heroické výkony nepodařilo zachránit v jeho rodném městě extraligu dorostu. Dnes je neotřesitelně brankářem číslo jedna v tamní juniorce a trénuje s A týmem. V létě jej draftovala Philadelphia.
Téma: mladí „boleslavští Písečáci“
Na turnaji „O pohár starosty města Písku“ se to při zápase Písek versus Mladá Boleslav Písečáky jenom hemžilo. Ne, nebylo to tím, že by hlavní rozhodčí vylučoval pouze “škodováky“, ale nezvykle vysokým počtem píseckých odchovanců v dresu se známým okřídleným šípem na prsou. Gajovský, Všetečka a Maršík jsou nyní členy boleslavské juniorky, a to ještě nedávno hrál za stejný tým i další z našich odchovanců Ondrejec. Ten však nyní po návratu zpět říká: „V Písku se cítím mnohem lépe.“ Jak se tedy Písečáci v Boleslavi mají, když její trenér Jan Vidner tvrdí: „My jsme moc rádi, že je máme!“
Vánoční příprava zatím nic moc – chybí hráči, v Písku končí Maroušek!
Spolu s Janem Rybáčkem převzal tým píseckého Áčka. Bedřich Malý, hokejový trenér, který pracuje v píseckém hokeji již pěknou řádku let. U svých bývalých svěřenců – juniorů – však zůstal, jako asistent pomáhá Miroslavu Šperlovi. Právě na juniorském turnaji „O pohár starosty města Písku“ jsme Bedřichu Malému položili několik otázek k probíhající přípravě Áčka na druhou polovinu soutěže. A hlavní novinka? „Z Písku odešel útočník Jan Maroušek,“ překvapí zprávou o nečekaném odchodu zkušeného hráče trenér Malý.
"Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější!"
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším hráčům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
Filipimu řekli: Zkus to! A on zařídil tři body
Prožil skvělý návrat. Po dvou venkovních utkáních, v nichž si opět zvykal na zápasovou zátěž, se píseckým divákům v plné polní představil ve středu proti Pelhřimovu. A hned - jako v této sezóně první z hokejistů IHC - nasázel hattrick. Navíc se jeho tři trefy vešly mezi 29. a 43. minutu a nikdo další v té době neskóroval. Milanovi Filipimu, bývalému hráči například extraligových Pardubic nebo Českých Budějovic, ale třeba i polské Osvětimi, se podařil comeback do hokeje, i když už jen druholigového. Rok a půl o něm nebylo zmínky, teď je zpět. „Cítím se úplně v pohodě a chci pomoct týmu a sám mít z hokeje radost,“ vzkazuje čtyřiatřicetiletý centr, na jehož hře není znát ani dlouhá pauza, ani vleklé zranění. Navíc je patrné, jak má do ledové zábavy opět velkou chuť.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
Juniory zastavil až Tábor
Poslední zápas pod vedením Jana Rybáčka se juniorce příliš nevyvedl. Ne však z pohledu předvedené hry, ovšem co do výsledku. Seriál bez ztráty bodu tak skončil na devíti dílech, přičemž první vítězství z této šňůry se zrodilo právě na ledě pátečního soupeře. Bez českobudějovického Klestila v bráně - jehož v první třetině zastoupil Jakub Myslivec a po dvaceti minutách pak viditelně lépe naladěný Lukeš - jako by tým zpočátku hledal jistotu a dovolil protihráčům třikrát celkem lacině skórovat po vlastních chybách. Absolutorium si zaslouží táborský brankář Pipek za to, jak trápil domácí střelce, kteří si v průběhu utkání vytvořili snad deset obrovských příležitostí. Prosadit se dokázal pouze Petr Kica, spolu s Holcem zapůjčený z A týmu. Juniory už sledoval i Miroslav Šperl, který převezme koučování mladíků IHC.
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Na Písek nezapomněli....
Prvoligová přestávka umožnila několika bývalým hráčům Písku podpořit domácí v boji s Nymburkem. K lítosti diváků nemohli Pavel Procházka, Vladislav Kubeš nebo Tomáš Nouza obout brusle a pomoci i na ledě, nicméně Písek dokázal tentokrát bodovat i bez svých někdejších opor. Tomáš Nouza je pryč již druhou sezónu, v sestavě Mladé Boleslavi má pevné místo a snaží se splnit si sen, postoupit a zahrát si extraligu. Nebude to mít jednoduché, ale Nouza dobře ví, že „...v Boleslavi nic než postup neexistuje.“
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
O kom se mluví? O Milanu Filipim!
Po sestupu Písku do druhé ligy se ztratil. Slehla se po něm zem. Statný centrální útočník, který ve svých nejlepších letech mohl tajně doufat i v reprezentační pozvánku, útočník Českých Budějovic, Pardubic nebo Kladna, zkrátka přestal hrát hokej. Nyní se Milan Filipi vrátil. Zatím sice jen jako asistent trenéra píseckých dorostenců, ale jak sám říká „...hned jak jsem vstoupil na led, to bylo zpátky. Na hokej mám zase chuť!“ Takže, vrátí se Milan Filipi do píseckého Áčka?
Karel Mošovský: Zdraví riskovat nebudu!
Ve středu se po píseckém ledě v domácím dresu s číslem patnáct proháněl nový hráč. Kdyby snad některý z fanoušků nepostřehl informaci, která byla oznámena předem, jmenovka na zádech mu napověděla, že je právě svědkem jednoho návratu. Poprvé od léta 2004, kdy odehrál přípravu za tehdy extraligovou Duklu Jihlava, se totiž do zápasové výstroje oblékl Karel Mošovský, pětadvacetiletý odchovanec, kterého v roce 1999 draftovali Buffalo Sabres a který pak strávil tři roky na jejich farmě v nižší zámořské soutěži AHL. Šikovný útočník, jehož rozvíjející se kariéru zabrzdily vážné zdravotní problémy, se nyní představil ve druhé lize a i když na něm byl znát dlouhý herní výpadek, pro mužstvo IHC se zdá být nadějným příslibem. Konec konců, svědčí o tom mimo jiné i podíl na dvou důležitých brankách týmu. "Nejsem tu kvůli penězům nebo bodům, ale proto, aby se vyhrávalo," podotýká navíc sympaticky sám Mošovský.
Tomáš Burkoň: Jsme dole!
Za poslední tři zápasy si na své konto připsal čtyři kanadské body za dvě přesné trefy a stejný počet asistencí, navíc si na ledě viditelně více věří. To znamená, že Tomáš Burkoň začíná alespoň v tomto ohledu pomalu naplňovat předsezónní očekávání na něho kladená po návratu z brněnské Komety. Jenže k čemu mu jsou góly a nahrávky, když se týmu nedaří. Další trápení si Písečtí prožili proti Žďáru, a i když dvaadvacetiletý obránce jednu branku v samém závěru dal a na další se podílel, není mu do smíchu. „Jsme dole,“ musí konstatovat trpkou skutečnost.
