Archiv
Písek získal pohodu, Nymburk je z kola venku
Šestí v tabulce už by domácí skončili i kdyby vypukla atomová válka, takže zápas s Nymburkem vlastně zdánlivě nic neřešil. Jenže šlo ještě o jednu věc, která se nedá vyjádřit body ani nijakou jinou měřitelnou hodnotou. Sebevědomí. Po třech porážkách si tým nutně potřeboval v posledním kole základní části zvednout náladu. Co na tom, že se mu do cesty přimotal celek, pro něhož znamenalo utkání existenční bitvu o postup do vyřazovacích bojů. „Byli jsme uvolnění a oni naopak v takovém stresu. Nám už nešlo o body, které nic nemění na našem postavení, my jsme hráli hlavně o pohodu, kterou teď výhra přinesla,“ vystihl podstatu klání Filip Procházka. No a zatímco domácí po šestibrankové přehlídce děkovali fanouškům, trousili se hosté do kabiny s nepříjemným tušením, že Kolín ani Jindřichův Hradec nezaváhaly. „Je to jasné, že tam nebudeme,“ procedil mezi zuby Vladimír Lejsek, zklamaný trenér Nymburka. V tu chvíli ještě netušil, že má pravdu…
Na vině byla únava a soupeřovy výborně sehrané přesilovky, shodují se Písečtí
Přišla třetí prohra v řadě, což se pod trenérskou dvojicí Rybáček – Malý ještě nestalo. Tým to pochopitelně nenechává v klidu, ale zároveň nikdo nevěší hlavy. „Myslím, že se nic zásadního neděje, spíše se už soustředíme na play-off,“ předkládá svůj pohled Petr Kica, v zápase s Milevskem zřejmě nejlepší a nejaktivnější Písečák. I jeho potěšil výjezd znovuzrozených fanoušků z ´královského města Písku´ na okresní derby. „Chtěl bych poděkovat divákům za skvělou atmosféru. Moc nám to pomáhá!“ vyšvihl poklonu neúnavně povzbuzujícím příznivcům. A když pak mluvil o hokeji samotném, dost často skloňoval právě výše zmíněné vyřazovací boje. Je vidět, že mužstvo už se na protivníky ze západní skupiny chystá…
Písecká radost, smutek a regulérní gól
Vrátil se po dlouhém zranění, které jej vyřadilo na pěknou porci zápasů. A přesto, že se Ondřej Pošmourný na ledě objevil spíše sporadicky, stačil hned při svém druhém pobytu na ledě zaznamenat svou pátou trefu v sezóně. „Potěší to. Byla to ale hlavně Píďovo práce, na mě už čekala jen prázdná brána,“ přikládá však hlavní podíl na svém úspěchu spoluhráči Petru Kicovi, který celou akci drzým průnikem započal. Pošmourného branka byla ovšem jen jednou z dvojice těch píseckých. Hosté jich vsítili jednou tolik a zvláště jejich třetí zásah nenechává klidným gólmana IHC Filipa Kubiše: „Mrzí mě to hodně. Ten gól byl hodně důležitý a byl můj.“
Nové jméno stadionu přinese klubu půldruhého milionu
Od příštího zápasu už nebudou lidé v Písku chodit na hokej na zimní stadion ale do s.n.o.p. areny. „Vedení firmy ve Francii chce po dobu tří let financovat částkou pět set tisíc korun ročně písecký hokej,“ může hrdě informovat Petr Pechek, ředitel místního závodu a v létě zvolený předseda IHC Písek. První peníze dorazí ještě během letošní sezóny a netřeba zdůrazňovat, že se jedná o výraznou finanční pomoc klubu, který po této stránce v minulých sezónách strádal. Nyní se novému vedení daří situaci postupně zlepšovat. Nazváním svého domácího stánku podle sponzora se Písek ve druholigové skupině Střed zařadil po bok Vrchlabí, které nastupuje v Elektromont aréně. Snímky s.n.o.p. areny ve fotogalerii
Zápas Písek - Tábor? Dobrý hokej, shodují se soupeři
I když domácí jsou z konečného resumé určitě rozladění, za předvedenou hru se zase tak stydět nemusí. Dovolili sice Kohoutům v první části dvakrát skórovat, jinak ale opět předvedli, že se umí o výsledek se ctí poprat. „Nemyslím si, že náš výkon by byl vysloveně nepovedený. Po tom začátku jsme se postupně zlepšovali a celkově to podle mého názoru nebyl špatný hokej,“ hodnotí úroveň hry Ondřej Mikeska, který figuroval u všech třech gólů IHC. Jeden sám dal, další připravil Květoňovi a asistenci si připsal i na zásah v podání Holce.
Všichni zaslouží pochvalu, byla to paráda
Po vyhraném zápase s Milevskem vládla v písecké kabině velká spokojenost. Jak by ne, vždyť písečtí hokejisté uspěli již ve třetím zápase v řadě a v pátém ze sedmi pod novými trenéry Rybáčkem a Malým. Těm přišel přímo do jejich trenérské “kuchyně“ poblahopřát i předseda oddílu Petr Pechek (na obr.), jehož slova vám v tomto článku spolu s hodnoceními trenérů Jana Rybáčka a milevského Rudolfa Suchánka přinášíme!
Vánoční příprava zatím nic moc – chybí hráči, v Písku končí Maroušek!
Spolu s Janem Rybáčkem převzal tým píseckého Áčka. Bedřich Malý, hokejový trenér, který pracuje v píseckém hokeji již pěknou řádku let. U svých bývalých svěřenců – juniorů – však zůstal, jako asistent pomáhá Miroslavu Šperlovi. Právě na juniorském turnaji „O pohár starosty města Písku“ jsme Bedřichu Malému položili několik otázek k probíhající přípravě Áčka na druhou polovinu soutěže. A hlavní novinka? „Z Písku odešel útočník Jan Maroušek,“ překvapí zprávou o nečekaném odchodu zkušeného hráče trenér Malý.
"Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější!"
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším hráčům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
Filipimu řekli: Zkus to! A on zařídil tři body
Prožil skvělý návrat. Po dvou venkovních utkáních, v nichž si opět zvykal na zápasovou zátěž, se píseckým divákům v plné polní představil ve středu proti Pelhřimovu. A hned - jako v této sezóně první z hokejistů IHC - nasázel hattrick. Navíc se jeho tři trefy vešly mezi 29. a 43. minutu a nikdo další v té době neskóroval. Milanovi Filipimu, bývalému hráči například extraligových Pardubic nebo Českých Budějovic, ale třeba i polské Osvětimi, se podařil comeback do hokeje, i když už jen druholigového. Rok a půl o něm nebylo zmínky, teď je zpět. „Cítím se úplně v pohodě a chci pomoct týmu a sám mít z hokeje radost,“ vzkazuje čtyřiatřicetiletý centr, na jehož hře není znát ani dlouhá pauza, ani vleklé zranění. Navíc je patrné, jak má do ledové zábavy opět velkou chuť.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Gajovskému vyhovuje, že v Nymburku dostává hodně prostoru
Odmalička byl zvyklý přetahovat přes hlavu žlutomodrý dres. Tentokrát udělal to samé, ovšem v šatně, kterou do té doby na píseckém zimáku nepoznal, a ačkoliv měl onen trikot stejnou barevnou kombinaci, patřil Nymburku. Právě tam totiž Nikolu Gajovského, devatenáctiletého odchovance IHC, posílá nabírat dospělé zkušenosti jeho nový klub z Mladé Boleslavi. V sobotu nastoupil poprvé na ledě, který jej hokejově vychoval, jako hostující hráč. „Je to něco nového. Na jednu stranu to je zajímavý zážitek, na stranu druhou nebylo zrovna ideální, že se s protihráči navzájem známe. I přesto se mi ale hrálo dobře,“ hodnotí.
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
Velký vliv na vývoj měla brzká branka, shodují se trenéři
Pospíšilův zásah ze druhé minuty byl tím nejpodstatnějším momentem středečního utkání mezi Pískem a Chrudimí. Na tom se shodují trenéři obou mužstev. „Dolů nás dostal ten brzký gól, soupeř pak zkušeně odehrál celý zápas,“ míní velitel domácí střídačky Karel Slabý. Jeho slova potvrzuje i hokejista s nejvíce odehranými zápasy v extralize Ladislav Lubina, koučující druhý celek tabulky: „Zápas se pro nás vyvíjel od začátku celkem dobře, protože jsme se brzy dostali do vedení, což nás uklidnilo a mohli jsme hrát svoji hru.“ A to hosté činili i bez svého hrajícího trenéra na ledě. Proč Lubina nenastoupil, když byl zapsán na soupisce? „Oni mě tam pořád ještě píšou, vždycky mě zapomenou škrtnout,“ prohodí jen s úsměvem…
