Archiv
To teda byl nešťastný zápas...
Optimisté zaplakali a pesimisté po zápase určitě všem tvrdili: „Vždyť jsem to říkal!“ Písek jim nahrál na smeč, jeden gól k vítězství nestačil, ba co víc, jak se později ukázalo, nestačily by ani góly dva. Benátky si odváží tři body, písecký skalp a k tomu trochu zdravého sebevědomí. To naopak Písku chybí. Co je platná herní kvalita a zkušenost z vyšších soutěží, když hlava říká rukám ne. A zápas s Benátkami v tomto směru domácím nepomůže. A to přitom “...jsme měli tolik šancí,“ lituje trenér Písku Karel Slabý. „A my měli zase štěstí,“ kontruje Ladislav Kolda, trenér Benátek.
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Jak ztratit tři body za tři minuty
Je to špatné! Písečtí dokáží padesát minut držet krok s týmem ze špičky tabulky, vedou, potom ale nepochopitelně selžou v samém závěru. Kolikrát už jsme něco podobného letos viděli?! A stále není patrné jakékoliv zlepšení. Přitom proti Benátkám se zápas vyvíjel opravdu nadějně. Po čtyřiceti minutách vedli domácí 1:0 díky výstavní trefě Davida Míky, jednoho z nejsvětlejších článků sestavy. Navíc skvěle chytal Kubiš, který zastavil i trestné střílení, hosté byli nervózní z častého vylučování a celkově nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo semlít něco takového, jako dva inkasované góly při vlastní přesilovce a naprostá beznaděj cokoliv s tím ještě udělat. V dresu hostí otočil vývoj kapitán Jakeš, ránu z milosti pak Písku zasadil Kocman.
Junioři přetlačili Kolín a dál vedou ligu
Naposledy se skvěle chytajícím českobudějovickým Klestilem v zádech a s produktivním bekem Mazancem ze Slavie na modré čáře se juniorka postavila dalšímu těžkému soupeři. Poté, co minulý týden odsunula ze špičky Letňany, učinila to samé tentokrát i s Kolínem. Po bezbrankové úvodní třetině taktické bitvy se dvakrát prosadil Pavel Kouba, na následné snížení vyspělým hokejem se prezentujících Kozlů z Kolína reagoval v posledním dějství Jankovský, těžící ze skvělé práce kapitána Margety. Ten se brzy po opětovném snížení hostů prosadil i sám a zařídil tak konečné, vybojované vítězství. Juniorům zbývá poslední krok k osamostatnění se na čele – v pátek musejí doma porazit Tábor, který má stejně bodů jako mladíci IHC.
Josef Slavík: Trenéři mě ve středu hlavně chtěli vidět hrát
Po pěti letech zase nastoupil za tým z města, kde se narodil. Písečák Josef Slavík se v dresu IHC ukázal naposledy coby dorostenec, pak si sbalil brusle a natrvalo se přesunul do Českých Budějovic. Mezi tamními mládežníky si vybudoval stabilní pozici a před letošní sezónou už odehrál i několik střídání za tamní áčko. Teď byl v rámci proklamované spolupráce obou jihočeských klubů poslán na výpomoc domů. A ač stíhán lehčí virózou, hned nastoupil proti Strakonicím. „Je to pro mě určitě přínos, něco nového,“ chválí si druholigovou zkušenost. Do utkání nastoupil ve čtvrté formaci s Růžičkou, při desetiminutovém vyloučení Kořánka se pak přesunul na křídlo k Mikeskovi a Květoňovi, kde už vydržel až do konce. Zaujal svou nebojácností, zaznamenal asistenci a hlavně se seznámil s novými spoluhráči, takže příště, až dostane více prostoru, určitě ukáže, že se jedná o platnou posilu.
Říkám to pořád: Pozor na fauly!!!
Trenér Karel Slabý zažíval nelehké období. Písek nebyl na příčkách, na kterých by býti chtěl, dokonce i na play-off jeden čas chybělo pár bodů. Výhra nad Strakonicemi však Jihočechy posunula na sedmé místo a pouhé dva body chybí na místo čtvrté. Druhé domácí vítězství za sebou se však nerodilo lehce, miska vah se chvíli nakláněla na obě strany, než Písek s definitivní jistotou převážil. Jak viděl souboj týmů od Otavy trenér vítězů?
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Na Písek nezapomněli....
Prvoligová přestávka umožnila několika bývalým hráčům Písku podpořit domácí v boji s Nymburkem. K lítosti diváků nemohli Pavel Procházka, Vladislav Kubeš nebo Tomáš Nouza obout brusle a pomoci i na ledě, nicméně Písek dokázal tentokrát bodovat i bez svých někdejších opor. Tomáš Nouza je pryč již druhou sezónu, v sestavě Mladé Boleslavi má pevné místo a snaží se splnit si sen, postoupit a zahrát si extraligu. Nebude to mít jednoduché, ale Nouza dobře ví, že „...v Boleslavi nic než postup neexistuje.“
Písek – Nymburk pohledem trenérů
Zatímco trenér Nymburka Petr Zbíral nemohl být s výsledkem sobotního utkání spokojen, přestože bylo podle jeho mínění hostující mužstvo po většinu zápasu lepší, trenér domácího týmu Karel Slabý si samozřejmě zisk tří bodů pochvaloval. Slabý chválil především změny v sestavě o druhé přestávce, které jeho celku pomohly nepříznivý vývoj utkání zvrátit, naopak lamentoval nad svázaností a chybami vlastních hráčů na domácím kluzišti.
Gajovskému vyhovuje, že v Nymburku dostává hodně prostoru
Odmalička byl zvyklý přetahovat přes hlavu žlutomodrý dres. Tentokrát udělal to samé, ovšem v šatně, kterou do té doby na píseckém zimáku nepoznal, a ačkoliv měl onen trikot stejnou barevnou kombinaci, patřil Nymburku. Právě tam totiž Nikolu Gajovského, devatenáctiletého odchovance IHC, posílá nabírat dospělé zkušenosti jeho nový klub z Mladé Boleslavi. V sobotu nastoupil poprvé na ledě, který jej hokejově vychoval, jako hostující hráč. „Je to něco nového. Na jednu stranu to je zajímavý zážitek, na stranu druhou nebylo zrovna ideální, že se s protihráči navzájem známe. I přesto se mi ale hrálo dobře,“ hodnotí.
David Míka chválí odhodlání týmu a v kabině už se nezdráhá vzít si slovo
Loni platil hlavně za defenzivního dříče a zdálo se, že natrvalo změnil svůj herní styl. V právě probíhajícím ročníku už to ale Davidu Míkovi zase “lepí“, což dokázal i v sobotu skvěle trefeným zásahem proti Nymburku. Písek se brzy ujal vedení a byl jasně lepší. „Začali jsme dobře, vedli jsme dva nula, jenže jsme pak nedali dvě tři šance, abychom to uklidnili. Mohlo být po zápase. Pak jsme si to navíc sami zkomplikovali,“ ví hráč, který na dresu nosí A pro zástupce kapitána. Aby také ne, ve svém rodném městě už kroutí dvanáctou sezónu.
Písecká vůle udolala Nymburk
Týden po nešťastném zápase v Milevsku nastoupili na domácí led písečtí hokejisté v téměř kompletním složení a hlavně s viditelným odhodláním odčinit předchozí bodové zaváhání. Od prvních okamžiků soupeře z Nymburka přehrávali, což v 6. minutě korunoval nádhernou brankou Míka. Poté se hned ve svém druhém utkání poprvé zapsal do střelecké listiny Karel Mošovský a hosté byli zralí na ručník. V prostřední části ale jako by se hráči IHC zalekli možnosti jasně vyhrát a značně si zkomplikovali situaci. Nejprve ujel v oslabení Jágr, za chvíli propálil Pinkase Kos, a když se na začátku poslední třetiny trefil v přesilovce písecký odchovanec Nikola Gajovský, schylovalo se k průšvihu. Ovšem duo mladíků v domácích barvách - Holec a Kašpar - dokázalo obstarat dva sice upracované, o to však cennější góly. Jejich hodnota je tříbodová.
Písek utekl Milevsku z lopaty
Milevsko dokázalo Písku vzít body. Stalo se tak vůbec poprvé, poté co Písek sestoupil z první ligy. A to přitom domácí vzduchotechnici dlouho sahali po bodech všech, vždyť v polovině utkání vedli o dvě branky. Písek ale v derby vždy zabojoval a domácí pokaždé dohonil, jen rozhodující vítězný gól, přes několik slibných šancí, nepřišel. Do střelecké listiny se zapsali Burkoň, Mikeska, Míka a Řehoř. I bod Písku stačí k tomu, aby se dostal na osmé místo zaručující play-off, nicméně devátý Kolín má zápas k dobru. Černou kaňkou je ubohé chování některých píseckých diváků, kteří na zápas přijeli.
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
