Archiv
Psychika se vrací, jdeme nahoru!
Poslední třetinu si užíval. V závěrečných minutách se dokonce neubránil několika vítězným gestům. Michal Pinkas má druhou nulu. První vychytal na Vajgaru, druhá přišla teď proti vzduchotechnikům z Milevska. Písek směřuje správným směrem - poslední tři zápasy a jen dva obdržené góly. Docela slušná bilance. „Jojo, každým vítězstvím se ta psychika vrací, jde to nahoru a doufám, že to takhle vydrží co nejdéle,“ říká gólman, který pomalu přichází do nejlepších brankářských let.
"Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější!"
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším hráčům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
Filipimu řekli: Zkus to! A on zařídil tři body
Prožil skvělý návrat. Po dvou venkovních utkáních, v nichž si opět zvykal na zápasovou zátěž, se píseckým divákům v plné polní představil ve středu proti Pelhřimovu. A hned - jako v této sezóně první z hokejistů IHC - nasázel hattrick. Navíc se jeho tři trefy vešly mezi 29. a 43. minutu a nikdo další v té době neskóroval. Milanovi Filipimu, bývalému hráči například extraligových Pardubic nebo Českých Budějovic, ale třeba i polské Osvětimi, se podařil comeback do hokeje, i když už jen druholigového. Rok a půl o něm nebylo zmínky, teď je zpět. „Cítím se úplně v pohodě a chci pomoct týmu a sám mít z hokeje radost,“ vzkazuje čtyřiatřicetiletý centr, na jehož hře není znát ani dlouhá pauza, ani vleklé zranění. Navíc je patrné, jak má do ledové zábavy opět velkou chuť.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
To teda byl nešťastný zápas...
Optimisté zaplakali a pesimisté po zápase určitě všem tvrdili: „Vždyť jsem to říkal!“ Písek jim nahrál na smeč, jeden gól k vítězství nestačil, ba co víc, jak se později ukázalo, nestačily by ani góly dva. Benátky si odváží tři body, písecký skalp a k tomu trochu zdravého sebevědomí. To naopak Písku chybí. Co je platná herní kvalita a zkušenost z vyšších soutěží, když hlava říká rukám ne. A zápas s Benátkami v tomto směru domácím nepomůže. A to přitom “...jsme měli tolik šancí,“ lituje trenér Písku Karel Slabý. „A my měli zase štěstí,“ kontruje Ladislav Kolda, trenér Benátek.
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Stále ještě by mohl hrát hokej. Kdoví, jak by točil hlavy soupeřům dnes, když i v mládí projevoval výjimečný technický cit a vyzrálost. Pavel Hejl však dnes již hokej nehraje, nicméně brusle stále obouvá den co den. Nedávno se stal asistentem Stanislava Kašpara, trenéra Strakonic a se svým novým klubem přijel do Písku. A po zápase se netvářil nijak šťastně, vysoká výhra domácích mu radost neudělala. Jeho Strakonice nestačily. „Písek má zkrátka mnohem víc natrénováno,“ hledal důvody prohry 8:4 začínající trenér Pavel Hejl.
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
Velký vliv na vývoj měla brzká branka, shodují se trenéři
Pospíšilův zásah ze druhé minuty byl tím nejpodstatnějším momentem středečního utkání mezi Pískem a Chrudimí. Na tom se shodují trenéři obou mužstev. „Dolů nás dostal ten brzký gól, soupeř pak zkušeně odehrál celý zápas,“ míní velitel domácí střídačky Karel Slabý. Jeho slova potvrzuje i hokejista s nejvíce odehranými zápasy v extralize Ladislav Lubina, koučující druhý celek tabulky: „Zápas se pro nás vyvíjel od začátku celkem dobře, protože jsme se brzy dostali do vedení, což nás uklidnilo a mohli jsme hrát svoji hru.“ A to hosté činili i bez svého hrajícího trenéra na ledě. Proč Lubina nenastoupil, když byl zapsán na soupisce? „Oni mě tam pořád ještě píšou, vždycky mě zapomenou škrtnout,“ prohodí jen s úsměvem…
Karel Mošovský: Zdraví riskovat nebudu!
Ve středu se po píseckém ledě v domácím dresu s číslem patnáct proháněl nový hráč. Kdyby snad některý z fanoušků nepostřehl informaci, která byla oznámena předem, jmenovka na zádech mu napověděla, že je právě svědkem jednoho návratu. Poprvé od léta 2004, kdy odehrál přípravu za tehdy extraligovou Duklu Jihlava, se totiž do zápasové výstroje oblékl Karel Mošovský, pětadvacetiletý odchovanec, kterého v roce 1999 draftovali Buffalo Sabres a který pak strávil tři roky na jejich farmě v nižší zámořské soutěži AHL. Šikovný útočník, jehož rozvíjející se kariéru zabrzdily vážné zdravotní problémy, se nyní představil ve druhé lize a i když na něm byl znát dlouhý herní výpadek, pro mužstvo IHC se zdá být nadějným příslibem. Konec konců, svědčí o tom mimo jiné i podíl na dvou důležitých brankách týmu. "Nejsem tu kvůli penězům nebo bodům, ale proto, aby se vyhrávalo," podotýká navíc sympaticky sám Mošovský.
Písecké ztráta mrzí, Řehoř své góly nepočítá a hosté chtěli vyhrát
Ve středu byl v Písku k vidění zajímavý zápas, s tím netřeba nesouhlasit. Domácí hráči, kteří po několika mizerných představeních opět předvedli, jak se bojuje o výsledek, si za svůj výkon možná nezasloužili přijít o tři body v závěru utkání. „Mrzí to. Něco podobného se nám stalo už v Benátkách, kde jsme také neustále vedli a nakonec jsme prohráli,“ říká sklesle autor dvou branek Jan Řehoř, nejlepší střelec i nejproduktivnější hráč mužstva. „Problém je v tom, že neodskočíme o dva góly. Měli jsme k tomu dnes velkou příležitost díky přesilovce pět na tři, ale nevyužili jsme ji. Mohlo být jasno,“ hledá příčiny remízy, která se bere jako neúspěch.
Je to jenom o štěstí!
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším forvardům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
Petr Kica: Vrchlabí jsme svým výkonem překvapili
To každopádně. Asi jen největší optimista čekal, že po debaklu 7:2, který Písečtí utržili relativně nedávno ve vrchlabské Elektromont aréně, se bude tentokrát konat něco jiného než hrátky s neviňátky. A to i přes ne příliš přesvědčivé výsledky z poslední doby v podání momentálně opět prvního týmu tabulky. Jenže domácí hokejisté jako by konečně hodili za hlavu trápení předchozích zápasů a kvalitnímu mužstvu, které oplývá řadou hráčů původem z extraligového Liberce, byli více než důstojným soupeřem. Jejich dva góly zařídil probuzený ostrostřelec Petr Kica. „Snad už jsem konečně prolomil tu svojí střeleckou smůlu,“ doufá dvacetiletý útočník se zkušenostmi z Plzně.
