Archiv
Gajovskému vyhovuje, že v Nymburku dostává hodně prostoru
Odmalička byl zvyklý přetahovat přes hlavu žlutomodrý dres. Tentokrát udělal to samé, ovšem v šatně, kterou do té doby na píseckém zimáku nepoznal, a ačkoliv měl onen trikot stejnou barevnou kombinaci, patřil Nymburku. Právě tam totiž Nikolu Gajovského, devatenáctiletého odchovance IHC, posílá nabírat dospělé zkušenosti jeho nový klub z Mladé Boleslavi. V sobotu nastoupil poprvé na ledě, který jej hokejově vychoval, jako hostující hráč. „Je to něco nového. Na jednu stranu to je zajímavý zážitek, na stranu druhou nebylo zrovna ideální, že se s protihráči navzájem známe. I přesto se mi ale hrálo dobře,“ hodnotí.
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
Jednání s HC MOUNTFIELD na dobré cestě!
Vážení příznivci. Současný stav a úroveň předváděné hry píseckého A týmu nás nenechávají klidnými. I proto jsme v rámci plnění cílů, které jsme si vytyčili, v minulých týdnech započali jednání s HC MOUNTFIELD.
Petr Kica: Vrchlabí jsme svým výkonem překvapili
To každopádně. Asi jen největší optimista čekal, že po debaklu 7:2, který Písečtí utržili relativně nedávno ve vrchlabské Elektromont aréně, se bude tentokrát konat něco jiného než hrátky s neviňátky. A to i přes ne příliš přesvědčivé výsledky z poslední doby v podání momentálně opět prvního týmu tabulky. Jenže domácí hokejisté jako by konečně hodili za hlavu trápení předchozích zápasů a kvalitnímu mužstvu, které oplývá řadou hráčů původem z extraligového Liberce, byli více než důstojným soupeřem. Jejich dva góly zařídil probuzený ostrostřelec Petr Kica. „Snad už jsem konečně prolomil tu svojí střeleckou smůlu,“ doufá dvacetiletý útočník se zkušenostmi z Plzně.
Milevsko zdoláno!
Tak snad teď! Třeba právě zápas s regionálním soupeřem z Milevska bude tím, jež nakopne písecké hokejisty, kteří zatím v žádném případě nenaplňují předsezónní očekávání. Na další trápení to ale chvíli vypadalo i tentokrát. Hosté se ve třetí minutě ujali vedení, a i když za moment odpověděl Řehoř, nenabídla první třetina příliš zajímavostí. Od prostřední části však oba soupeři postupně zvyšovali tempo, což se odrazilo i na kvalitě předváděné hry. Navíc se k radosti domácích zapsali mezi střelce Mikeska a Kořánek, Pinkas fantasticky vychytal únik zkušeného Špergera a Písek si jistými kroky kráčel pro další veledůležité body. Ty navíc tři minuty před závěrečnou sirénou pojistil svým druhým gólem v utkání Ondřej Mikeska. Doplněno o komentář trenéra Karla Slabého.
Písek propadl v koncovce, popáté prohrál
Plno šancí a kvalitní výkony brankářů na obě strany přineslo střetnutí 8. kola mezi celky Písku a Kolína. Radostněji z něj nakonec vyšli hosté, kteří po celý zápas trpělivě čekali na chyby mladých obranných řad domácích, což jim nakonec vyneslo důležité tři body z cizího ledu. Po bezbrankové první třetině se domácí tým dostal rychle do vedení díky trefě Holce, začal hosty přehrávat, ale veškerá další snaha přišla nadlouho vniveč. Po dvou gólech v Pinkasově kleci se Písečtí nevzdali a přece jen vyrovnali při dvojnásobné přesilovce z hole Jana Řehoře, ale záhy kapitulovali potřetí a jejich hru ovládla křeč, která takřka celou třetí třetinu pomáhala hostům z Kolína ubránit těsný výsledek. Písečtí tak výborný výkon i výsledek z J. Hradec nepotvrdili a propadli se na sedmé místo v tabulce.
Už to muselo přijít, říká dvojnásob šťastný Milan Kořánek
Velká úleva čišela z kapitána píseckých hokejistů Milana Kořánka. Teprve druhé vítězné utkání před domácím publikem si šestadvacetiletý útočník užil a ještě se dvěma body podílel na jeho scénáři. „Hlavně jsme dneska už potřebovali vyhrát, takže jsme se na zápas ještě lépe připravili. Už to prostě muselo přijít,“ znělo z jeho úst po závěrečné siréně. A radost mu nedělal jen výsledek…
Rádi bychom navázali na minulý rok!
Dorost IHC Písek v minulé sezoně vybojoval pěkné třetí místo. Tento úspěch by chtěl v nové sezoně jeho trenér Václav Šrámek opět alespoň zopakovat, a to přesto, že má s kolegou Josefem Vokurkou pod rukama zcela nové mužstvo. „Museli jsme odchozí hráče nahradit z jiných klubů, což se nám povedlo, přišli hlavně hráči z Č. Budějovic. Celkem přišli odjinud dva gólmani, čtyři obránci i útočníci,“ vypočítává Šrámek. To znamená, že nyní dorost tvoří krom dvou brankářů deset obránců a čtrnáct útočníků. „Navíc máme kam šáhnout, protože máme v deváté třídě několik hráčů, kteří by už mohli hrát za dorost.“ V článku představujeme s trenérem Šrámkem letošní mužstvo dorostu IHC Písek a přinášíme další informace z přípravy dorostenců.
Propadli jsme úplně ve všem, je jasné Milanu Kořánkovi
Co se stalo s Pískem? Jak je možné, že mužstvo s cílem postoupit do první ligy předvede ušmudlanou tragikomedii proti průměrnému Táboru? „Já nevím, nevím co k tomu říct.“ To jsou první slova viditelně zklamaného a rozladěného kapitána domácích Milana Kořánka. Kroutí hlavou a pátrá po výrazech, jimiž by vysvětlil, co se dělo s jeho týmem…
Už bychom si rádi zahráli naostro!
Třiadvacetiletý mladík v píseckém brankovišti, Filip Kubiš, by si asi nezapsal zápas s Milevskem mezi ty nejpovedenější, nemusí však truchlit - jednak protože už své kvality několikrát píseckým fanouškům dokázal a také proto, že spoluhráči nasázeli jeho protějšku Svobodovi branek šest, a tak se mohl společně s nimi nakonec radovat z povedené generálky. Navíc, jak sám dodává, to nejdůležitější teprve písecké mužstvo v letošní sezóně čeká a přípravné zápasy do této kolonky patří pouze sporadicky...
Švédi v Písku? Jen samá pozitiva…
V minulém týdnu okupoval útulný písecký zimáček tým z druhé švédské ligy Växjö Lakers. Hráči a realizační tým mužstva ze severské země si z jihočeského královského města na čas vybudovali základní tábor svého soustředění. Všichni do jednoho se prezentovali sympatickým vystupováním a kromě řady zajímavostí stojí za připomenutí i jejich úžasní fanoušci. Čtyřicítka z nich neváhala absolvovat půldenní trmácení autobusem napříč polovinou Evropy, jen aby pobyla několik dní se svým mužstvem a zhlédla tři zápasy. Švédští hokejisté si totiž jednou zahráli proti domácímu Písku a dvakrát změřili síly s elitním rakouským celkem Black Wings Linz. A Lakers vše vyhráli…
Pierre Pochon sní o Olympiádě a NHL, zná se s Gerberem a v Písku nemůže najít holiče
IHC získal do svých řad hodně zajímavou postavu. Dvacetiletý francouzský brankář Pierre Pochon se totiž zdá být více než jen řadovým zástupcem hokejově rozvojové země, který se vydává na dobrodružství po světě. V našem rozhovoru mohutný rodák z Rouen mimochodem prozradil, že má reprezentační ambice a trénuje každý rok po boku světové brankářské smetánky. V Písku by měl vydržet jednu sezónu, ovšem jak to s jeho pozicí ve zdejším brankovišti bude, je jistě zajímavá otázka. Tou se však on sám zatím příliš netrápí. V restauraci na městském ostrově se láduje těstovinami a ptá se, jak daleko jsou odtud Vítkovice. Během týdne tam totiž hraje přátelské utkání jeho mateřský klub. Odpověď jej mírně zklame…
Dneska to bylo jako v prádelně…
Filip Procházka se z legrace pošťuchuje s Josefem Slabou, Michal Pinkas se pohodlně uvelebí na střídačce a hodí nohy ověšené brankářskými chrániči na mantinel, zatímco klábosí s vedoucím mužstva Potůčkem. Kolem projíždí Filip Kubiš a rozhazuje úsměvy na všechny strany, většina ostatních se občerstvuje. Pak se ale ozve zvuk píšťalky a všichni se rozjedou k tabuli, kde trenéři Šperl se Slabým objasňují další nácvik. „Tenhle týden jsme trochu přitvrdili. Zařazujeme dvakrát týdně před tréninky i posilovnu, cvičení jsou ostřejší, děláme i situace jeden na jednoho, dva na jednoho,“ objasňuje prvně jmenovaný kouč náplň přípravy píseckých hokejistů v právě probíhajícím týdnu.
Reinhard Divis: Nejsem žádná hvězda
Byl prvním rakouským hokejistou, který kdy okusil NHL. Chytal v St. Luis Blues a v nižších zámořských soutěžích, ale i ve Švédském Lekslandu či rakouském Feldkirchu. Čeští fanoušci si jej dozajista pamatují oblečeného do reprezentačního dresu, když hájil barvy své země na olympiádách a mistrovstvích světa. Před dvěma lety v Praze byl dlouho nepřekonatelnou překážkou pro Jágrovu družinu, která nakonec přece jen zvítězila 2:0. Ale zkuste Reinhardu Divisovi říct, že je hvězda! V současnosti brankář Red Bulls Salzburg hraje hokej proto, že ho baví. A na prvním místě je u něj rodina. Charismatický a vystupováním velmi příjemný Rakušan, jinak velký kamarád Petra Čajánka, zavítal jako další ze známých hokejistů do Písku, aby zodpověděl pár dotazů mladým účastníkům zdejšího mezinárodního kempu, mezi nimiž je letos i jeho syn Dominic. A hlavně, aby se celé té hordě dětí podepsal…
