Archiv
Dobře se umístnit a potom nejlépe postoupit, to bude náš cíl
O tomto pondělí vpodvečer začaly hokejistům IHC Písek první tréninky na ledě. Rozděleni do dvou skupin znovu hráči klouzali po nažehleném kluzišti a viditelně si užívali, vždyť to, co jim přes sezonu bývá každodenním chlebem, vyzkoušeli po dlouhých měsících volna nebo trénování na suchu. S první skupinou odtrénoval i Milan Kořánek, a zatímco se na ledě prvně potila druhá polovina hráčů, požádali jsme loňského kapitána o předsezónní rozhovor.
Sochu draftovali v druhým kole a on to pak kopne do vlaku…
Odpolední sluníčko praží do umělé trávy v areálu FC Písek. Hrstka borců se zahřívá sprinty a výskoky kolem postranní čáry. Pod dohledem trenéra Jana Rybáčka se k pondělní přípravě sešlo pouze patnáct hráčů. „Zrovna dneska to tak vyšlo, že se řada kluků z různých důvodů omluvila. Jinak máme docházku perfektní a všichni trénujou výborně, to bych chtěl zdůraznit,“ vykládá pak kouč, zatímco jeho svěřenci honí po place merunu. „Je také třeba říct, že jsme letos měli zajištěné super podmínky pro přípravu,“ dodává Rybáček a na jeho tváři je skutečně patrná spokojenost.
Na svou maturitu jsem hrdej!
Má perné léto. Alespoň oproti těm předchozím. Devatenáctiletý útočník Českých Budějovic Tomáš Rod stačil v krátké době absolvovat přípravný kemp juniorské reprezentace a úspěšně zvládnout maturitu na průmyslovce. Do toho se mu ještě přidaly záležitosti ohledně plánovaného přesunu do Mladé Boleslavi, kde se chce prát o místo v prvoligovém A mužstvu. „Nemyslím si, že se na mistrovství světa dá jet z extraligy juniorů,“ tvrdí hráč, který v loňské sezóně jedenapadesáti kanadskými body dotlačil právě v této soutěži svůj tým na čtvrté místo tabulky. Teď už se chce písecký odchovanec posunout výš. A pošilhává po účasti světovém šampionátu, který se bude na přelomu roku hrát v Pardubicích a Liberci.
Stanislav Neckář se vrací po roční pauze k hokeji
Č. B u d ě j o v i c e – Mohl si naplno užívat rodiny a konečně rozjet byznys ve velkém. Tak to vždycky chtěl. Hokej je ale magnet, který k sobě nelze otočit shodným pólem. Nikdy nepřestane přitahovat. To je příběh Stanislava Neckáře. Jednatřicetiletý bek se v mládí učil kvalitnímu hokeji i v Písku. Teď se po roční pauze vrací na led. „Nechtěl jsem si za deset let říkat, že jsem pro návrat neudělal všechno. Chci ještě zkusit hrát,“ tvrdí odhodlaně mistr světa z Vídně 1996 a držitel Stanley Cupu.
Souhrn: Mládež v sezóně 2006/07
V článku naleznete dostupné statistické údaje k sezoně 2006 - 2007 mládeže a žáků od druhých tříd do devátých plus mládežnická mužstva dorostu a juniorů. Nejprve si připomenete umístnění jednotlivých týmů ve svých soutěžích a poté se můžete seznámit s kanadským bodováním mladých nadějí píseckého hokeje.
Začátek sezóny nebyl zase až taková katastrofa, tvrdí Miroslav Šperl
Zkušený trenér Miroslav Šperl zažil sezónu rozdílných pocitů. Už po osmém kole musel přenechat své místo hlavního kouče u A týmu svému dosavadnímu asistentovi Slabému, po pětadvacátém kole pak byli oba vystřídáni tandemem Rybáček – Malý. Sám odvolaný z toho vědu nedělá. „Výměna trenéra je běžná věc. Nevím, proč je kolem toho v Písku taková velká aféra. Vylítli jiní trenéři, než je Šperl a Slabý,“ říká vyrovnaně. Přesto však přinesl argumenty, které stojí za zamyšlení. Druhá část rozhovoru se týká juniorů, které Šperl následně dostal na starost a s nimiž dokončil ročník na prvním místě a dostal možnost vést je i v kvalifikaci o extraligu.
Jiří Svoboda: Dávat góly je pro mě svátek
V píseckém dresu právě dokončil svou čtvrtou sezónu. A přesto může úspěšně kandidovat na cenu pro nejnenápadnějšího člena základní sestavy IHC. „Asi je to taková moje slabina, že nejsem víc vidět,“ zamýšlí se sám Jiří Svoboda, třiadvacetiletý zadák, který prošel mládeží v pražské Slávii a zahrál si i na mistrovství světa do dvaceti let. Oblékal pak barvy Mladé Boleslavi a Kadaně, než jej hokejový osud zavál zpět na jih Čech do rodného města. Tady zažil pád o soutěž níž, přesto se nikam pryč nehrnul. Začal studovat vysokou školu a myslí na to, jak pomůže klubu vrátit prvoligovou příslušnost. „Když budou mít trenéři zájem,“ podotýká.
Hodnocení hráčů v sezóně 2006/2007
Stejně jako loni, i po letošní sezóně trenér píseckého A týmu ohodnotil své svěřence. Jan Rybáček je v první řadě spokojen s přístupem mužstva, k němuž se připojil před Vánoci. „Kluci byli perfektní. Neměl jsem s nimi žádný problém,“ pochvaluje si. A co do složení kádru? „Máme výtečnou brankářskou dvojici, nerad bych o ni přišel,“ tvrdí. „V poli máme několik hráčů, kteří to odtáhli, když bylo potřeba,“ těší jej také. Přesto by se mu pro příští ročník hodily nějaké posily. Už jen proto, že mladý rakeťák Holec jistojistě opouští svůj mateřský klub.
Klášterci stačily dvě povedené minuty k těsné výhře
Že už juniorům o nic nejde? Možná. Přesto, ačkoliv už ztratili možnost postoupit, předvedli proti společnému týmu Klášterce a Kadaně obdivuhodný výkon. Nadupané mužstvo hostí s řadou výrazných individualit se chvílemi nestačilo divit, co s nimi v celkově velmi pěkném a rychlém utkání předváděla nadšeně bojující žlutomodře oděná parta. A nebýt nešťastného nástupu do prostřední části, kdy během dvou minut lovil jinak skvělý Myslivec třikrát puk ze sítě, mohl být výsledek ještě zajímavější. Na odpověď na bleskové otočení z 1:0 na 1:3 měli domácí polovinu zápasu, přesto se jim podařilo jen jedinkrát skórovat. Stanislav Pešta stanovil konečné skóre už ve dvaatřicáté minutě. Pro srovnání, první vzájemné klání vyhráli Klášterečtí 11:2.
Zklamání. Slzy. Konec!
Skončila poslední minuta posledního zápasu série play-off mezi Pískem a Kláštercem. A pro hokejisty IHC to byl zápas opravdu poslední se vším všudy. Před chvíli dostali do prázdné klece pátou, rozhodující branku. Je konec. Nadějí i sezóny. V zarudlých očích se lesknou slzy. „Na kluky jsem hrdý. Nevypustili to a až do konce dřeli, za to jim patří moje obrovské poděkování. A zároveň mi jich je strašně líto,“ soukal ze sebe nedlouho po utkání Jan Rybáček. Měl absolutní pravdu. Za to, co jeho soubor na severu Čech předvedl, si prohrát nezasloužil. „Jsou na světě horší věci, ale teď to všechno obrovsky bolí,“ přiznal sklesle kouč, jehož svěřenci dokázali sérii, v níž prohrávali už 0:2, srovnat, ne však otočit.
Květoňova paráda, Holcovo probuzení a Kořánkova obětavost
Kdopak ve čtvrtek rozhodl o tom, že se série mezi Pískem a Kláštercem bude ještě jednou na rozhodující duel stěhovat na sever Čech? Pokud budeme hledět na přední linie, pak druhá domácí formace ve složení Květoň – Mikeska – Holec. Ta byla jednoduše k neudržení. Předvedla přesně to, co se od ní čeká a zařídila všechny tři góly IHC. „Trošku jsme se minulá utkání trápili, ale dneska nám to tam padlo a navíc jsme měli i další příležitosti,“ potěšilo Tomáše Květoně, největší hvězdu utkání. Ten totiž kromě toho, že přihrál na oba Holcovy zásahy, předvedl něco, co se v takovýchto zápasech jen tak nevidí…
První třetina super, pak to šlo z kopce…
Úvod čtvrtečního utkání byl opět úžasný. Písek nastoupil na protivníka jako rozjetá lokomotiva a stejně jako den předtím jej přimáčkl k Damaškově bráně. „Byl to zápas dvou odlišných polovin. Začali jsme velmi slušně, na úrovni. Hráli jsme agresivně, kombinačně, Klášterec jsme dostali pod tlak a dali jsme i pěkné, nádherně vymyšlené góly,“ těšilo Jana Rybáčka. Ovšem jeho nadšení rychle utnula hned druhá dvacetiminutovka, v níž jeho svěřenci začali pokulhávat. „V polovině utkání nevím, co se děje, najednou začneme hrát špatně. Nebruslíme, bojíme se, přijde nervozita. To se může stát, ale mužstvo si s tím musí umět poradit. Musí začít dobře bránit, narušit tlak soupeře a vyhazovat puky ze třetiny. To my jsme nedělali a dostali jsme se psychicky hrozně dolů,“ všiml si domácí kouč.
Začnu víc střílet, slibuje Tomáš Květoň
Co si budeme povídat, Tomáš Květoň letos ne vždycky předvedl to, na co bývali písečtí diváci v jeho podání zvyklí z loňské sezóny. Samozřejmě, na jeho obranu je třeba zmínit, že za to mohla hlavně zranění, a bez odezvy nezůstal ani odchod ideálního zakončovatele jeho pasů Kubeše. A přes to všechno, ačkoliv to možná mnohým zrakům uniklo, si tvořivé křídlo nakonec udrželo průměr jednoho kanadského bodu na zápas. V devětadvaceti duelech, do nichž v základní části nastoupil, se Květoň trefil desetkrát a devatenáctkrát jeho číslo figurovalo v zápise ve sloupku pro nahravače. Této bilanci pomohl i závěrečný zápas dlouhodobé části sezóny, kde si připsal do statistik tři čárky za gól a dvě asistence. Znamená to, že se před play-off dostává do staré pohody? „Tak to nevím, to musejí posoudit jiní,“ pousměje se a dodá „Já hraju pořád stejný hokej.“
Písek získal pohodu, Nymburk je z kola venku
Šestí v tabulce už by domácí skončili i kdyby vypukla atomová válka, takže zápas s Nymburkem vlastně zdánlivě nic neřešil. Jenže šlo ještě o jednu věc, která se nedá vyjádřit body ani nijakou jinou měřitelnou hodnotou. Sebevědomí. Po třech porážkách si tým nutně potřeboval v posledním kole základní části zvednout náladu. Co na tom, že se mu do cesty přimotal celek, pro něhož znamenalo utkání existenční bitvu o postup do vyřazovacích bojů. „Byli jsme uvolnění a oni naopak v takovém stresu. Nám už nešlo o body, které nic nemění na našem postavení, my jsme hráli hlavně o pohodu, kterou teď výhra přinesla,“ vystihl podstatu klání Filip Procházka. No a zatímco domácí po šestibrankové přehlídce děkovali fanouškům, trousili se hosté do kabiny s nepříjemným tušením, že Kolín ani Jindřichův Hradec nezaváhaly. „Je to jasné, že tam nebudeme,“ procedil mezi zuby Vladimír Lejsek, zklamaný trenér Nymburka. V tu chvíli ještě netušil, že má pravdu…
Na závěr sezóny pěkná podívaná
Utkání, které zprvu vypadalo jako další nepovedené vystoupení píseckých borců, se nakonec zvrtlo v hodně příjemné pokoukání. Začátek sice domácí prospali a inkasovali při vlastní přesilovce, půl minuty před přestávkou ale vyrovnal Tomáš Květoň. Modrožlutá čtrnáctka pak v dalším průběhu posbírala ještě dvě asistence a byla největší hrozbou pro místy dezorientované hráče Nymburka. Ti vyrukovali do zápasu s urputnou obranou, vyplývající z jejich situace v tabulce. Spoléhání na brejky se jim ale nevyplatilo zejména ve druhé části, která skončila po třech nádherných kombinacích a jedné šťastné trefě 4:0 pro Písek. Rybáčkovým svěřencům totiž zřejmě došlo, že už jim vlastně o nic nejde, a nápaditými akcemi umlčeli hrstku věrných nymburských fanoušků. V závěru hosté ještě přitlačili na pilu, přesilovkový zásah Veselého je ale definitivně srazil do kolen.
